Tuky: jed nebo nezbytná součást jídelníčku?

epivyziva.cz/
epivyziva-tuky-jed-nebo-nezbytna-soucast-jidelnicku-27032019

Po několika desetiletích, kdy byly tuky ve stravě považovány za zdroj všeho zla, dochází postupně k jejich rehabilitaci. Zároveň ale řada odborníků stále poukazuje i na škodlivost jejich nadměrné konzumace. Kde je tedy pravda?

Hned na úvod je třeba říci, že skutečně existuje celá řada výzkumů prokazujících negativní vliv vysokého příjmu tuků ve stravě. Tento faktor přitom dokonce může značně ovlivnit epigenetické reakce v našem organismu, které následně potlačují, či naopak podporují aktivitu určitých genů v naší DNA.

A navíc platí, že tento faktor mohl ovlivnit naše zdraví nejen dávno před tím, než jsme přišli na svět, ale dokonce i před tím, než vůbec došlo k našemu početí.

O zdraví dítěte se hraje už před početím

Jeden ze zajímavých výzkumů byl například proveden na octomilkách. Tyto mušky se ve vědeckých studiích využívají velmi často, protože jejich DNA je překvapivě velmi podobná člověčí, a navíc mají krátký životní cyklus, takže lze snadno zkoumat několik generací po sobě.

Ve zmíněné studii byly samičky octomilky krmeny stravou s vysokým podílem tuku, což u nich vedlo k rychlému přibývání na váze a vzniku změn typických pro srdeční onemocnění. Ty samé problémy ovšem trápily i jejich dcery a vnučky, ačkoliv ty již byly krmeny normální stravou. U všech tří generací mušek přitom vědci mj. zaznamenali sníženou aktivitu genů označovaných jako bmm a PCG-1, jejichž úkolem je právě ochrana srdce.

To tedy znamená, že vysoký příjem tuků pomocí spustil v těle první generace octomilek epigenetické reakce, které utlumily činnost zmíněných genů. Takto přitom byly postiženy i geny v jejich pohlavních buňkách, a jejich prostřednictvím se pak změny přenesly i na potomstvo a negativně ovlivnily jejich zdraví.

Další výzkumy, tentokrát na potkanech, pak ukázaly, že totéž platí i v případě stravy otců. I zde strava s vysokým obsahem tuků způsobila u potkaních samečků nejen obezitu, ale i epigenetické změny, které se následně přenesly i na jejich potomstvo – to mělo větší tendenci k přibírání na váze a narušený metabolismus cukrů, jež zvyšoval riziko cukrovky.

Výživa v těhotenství je klíč ke zdraví

Zcela klíčovým obdobím pro epigenetické programování je ovšem doba nitroděložního vývoje. Vlivy, které zde na rychle se vyvíjející dítě působí, mohou zcela zásadně ovlivnit jeho zdraví a obecně i celý vývoj po narození až do dospělosti, a zejména to platí pro výživu jeho matky.

Proto také není překvapivé, že ještě více negativní vliv na zdraví potomků má nadměrný příjem tuků matek v době těhotenství. Studie na potkanech, které se zaměřily na sledování mláďat samiček na stravě s vysokým obsahem tuků, tak zcela jednoznačně prokázaly, že u mláďat došlo k epigenetickému ovlivnění aktivity důležitých genů, což mělo za následek vyšší riziko nadváhy, cukrovky a cévních onemocnění v jejich dalším životě. I zde se navíc jednalo o změny, které tato mláďata předávala dalším generacím.

I když výsledky výzkumů provedených na zvířatech nejde nikdy stoprocentně vztáhnout i na člověka, rozhodně platí, že zvláště lidé, kteří plánují počít potomka, by na svou stravu celkově i obsah tuku v ní měli být zvláště opatrní. Navíc některé studie naznačily podobné souvislosti i u lidí – strava těhotných žen bohatá na tuky a cukry pravděpodobně u dětí zvyšuje nejen riziko obezity a metabolických poruch, ale dokonce i vzniku ADHD (tj. hyperaktivity).

Roli hraje i obezita

Zároveň je ovšem nutné zmínit jednu velice podstatnou věc: ve většině výše zmíněných studiích došlo k tomu, že pokusná zvířata následkem stravy bohaté na tuk přibrala na váze. Platí totiž, že i samotná obezita má velice výrazné negativní epigenetické účinky, takže nelze zcela jednoznačně říci, zda byla aktivita důležitých genů ovlivněna vysokým příjmem tuků nebo obezitou. Tuková tkáň navíc produkuje některé důležité hormony (zejména leptin a adiponektin) a jejich odlišné hladiny mohou zejména u obézních těhotných žen poměrně výrazně ovlivňovat metabolismus dítěte v jejich děloze.

Kromě toho existují i studie (a to nejen na zvířatech), které dokazují, že pokud je organismus v průběhu těhotenství pravidelně vystavován fyzické zátěži ve formě aerobní aktivity, dokáže to eliminovat negativní vliv nadměrného příjmu tuků a výrazně snížit riziko obezity a chronických onemocnění u potomků.

Mohou tuky za infarkt a rakovinu?

Poměrně nejednoznačné jsou pak i výsledky některých výzkumů, které se zaměřily na vysoký příjem tuků v pozdějším životě. Je pravda, že existuje řada těch, které dávají do souvislosti dlouhodobě nadměrnou konzumaci tuků (zejména těch nasycených) s rizikem vzniku některých nádorových onemocnění – zejména jde o rakovinu střev, prostaty či vaječníků. Opět ale není zcela jednoznačné, nakolik zde hraje roli případná nadváha dotyčných a další faktory životního stylu.

Z tohoto pohledu je ovšem zajímavý jeden výzkum, který mapoval vliv stravy s různým obsahem tuku na osoby, které se snaží o snížení hmotnosti. Zatímco u jedinců, kteří dostávali stravu s nízkým či středním obsahem tuku, došlo kromě váhového úbytku i ke zlepšení hodnot u některých rizikových faktorů srdečně cévních onemocnění (hladina HDL a LDL-cholesterolu, triglyceridů a homocysteinu), u dobrovolníků konzumujících stravu s vysokým podílem tuků došlo ke zhoršení všech sledovaných rizikových faktorů navzdory tomu, že zaznamenali statisticky významné snížení hmotnosti. Tento výsledek tak ukazuje, že nadměrný příjem tuků je pravděpodobně škodlivý i sám o sobě, nikoliv jen v souvislosti s obezitou.

Které tuky potřebujeme?

Zapomínat ale nesmíme ani na to, že příjem některých tuků, zvláště pak těch s obsahem nenasycených mastných kyselin, je pro naše zdraví zcela zásadní. Zejména to platí pro omega-3 nenasycené mastné kyseliny, které jsou nezbytné pro správný vývoj nervové soustavy dětí, a jejich nedostatečný příjem zvyšuje riziko zánětlivých procesů, srdečně cévních onemocnění, Alzheimerovy choroby a dalších potíží (více zde: https://www.epivyziva.cz/omega-3-nenasycene-mastne-kyseliny/ a zde: https://www.epivyziva.cz/deti-kterym-to-pali-jak-zlepsit-detske-zdravi/)

Rovněž rostlinné oleje, ořechy či semena jsou zdrojem esenciálních nenasycených mastných kyselin, bez nichž se naše tělo neobejde, ale třeba i vitaminu E a dalších živin rozpustných v tucích.

A zcela se nemusíme vyhýbat ani tukům živočišným, zvláště pokud pocházejí od zvířat krmených přirozenou rostlinnou stravou (tj. hlavně těch volně se pasoucích). Ty jsou totiž například významných zdrojem vitaminu K2, který je zásadní pro zdraví kostí a cévního systému, a přitom je jeho deficit v populaci velice častý (více zde: https://www.epivyziva.cz/vitamin-k2/).

Tuky zkrátka do naší stravy patří, jen jde o to dodržovat rozumnou míru jejich příjmu a také dávat přednost těm opravdu kvalitním: panenským rostlinným olejům, rybímu tuku a živočišným tukům od volně se pasoucích zvířat. A samozřejmě dbát i na úpravu ostatních faktorů, které se mohou negativně podílet na změnách aktivity genů v naší DNA, ať už jde třeba o nedostatek pohybu, nadměrný příjem cukrů či alkoholu, kouření nebo dlouhodobé působení stresu.

  1. Guida, Maria Clara, Bodmer Rolf et al. (2019) “Intergenerational Inheritance of High Fat Diet-Induced Cardiac Lipotoxicity in Drosophila.” Nature Communications10 (193)
  2. Fullston T, Ohlsson Teague EM, Palmer NO, Deblasio MJ, Mitchell M, Corbett M, Print CG, Owens JA, Lane M. Paternal obesity initiates metabolic disturbances in two generations of mice with incomplete penetrance to the F2 generation and alters the transcriptional profile of testis and sperm microRNA content. FASEB J27: 4226–4243, 2013.
  3. Gniuli D, Calcagno A, Caristo ME, Mancuso A, Macchi V, Mingrone G, Vettor R. Effects of high-fat diet exposure during fetal life on type 2 diabetes development in the progeny. J Lipid Res 49: 1936–1945, 2008.
  4. Masuyama H, Hiramatsu Y. Effects of a high fat diet exposure in utero on the metabolic syndrome-like phenomenon in mouse offspring through epigenetic changes in adipocytokine gene expressions. Endocrinology 153: 2823–2830, 2012.
  5. Masuyama H, Hiramatsu Y. Treatment with constitutive androstane receptor ligand during pregnancy prevents insulin resistance in offspring from high-fat diet-induced obese pregnant mice. Am J Physiol Endocrinol Metab303: E293–E300, 2012.
  6. Masuyama H, Mitsui T, Nobumoto E, Hiramatsu Y. The Effects of High-Fat Diet Exposure In Utero on the Obesogenic and Diabetogenic Traits Through Epigenetic Changes in Adiponectin and Leptin Gene Expression for Multiple Generations in Female Mice. Endocrinology 156: 2482–2491, 2015.
  7. Ng SF, Lin RC, Laybutt DR, Barres R, Owens JA, Morris MJ. Chronic high-fat diet in fathers programs beta-cell dysfunction in female rat offspring. Nature 467: 963–966, 2010.
  8. Samuelsson AM, Matthews PA, Argenton M, Christie MR, McConnell JM, Jansen EH, Piersma AH, Ozanne SE, Twinn DF, Remacle C, Rowlerson A, Poston L, Taylor PD. Diet-induced obesity in female mice leads to offspring hyperphagia, adiposity, hypertension, and insulin resistance: a novel murine model of developmental programming. Hypertension 51: 383–392, 2008.
  9. Rijlaarsdam, J. et al. (2016). Prenatal unhealthy diet, insulin-like growth factor 2 gene (IGF2) methylation, and attention deficit hyperactivity disorder symptoms in youth with early-onset conduct problems. Journal of Child Psychology and Psychiatry, doi: 10.1111/jcpp.12589.
  10. Newcomer S, Taheripour P, Bahls M, Sheldon R, Foust K, Bidwell C, et al. Impact of porcine maternal aerobic exercise training during pregnancy on endothelial cell function of offspring at birth. J Dev Origins Health Dis. 2012;3:4–9.
  11. da Silva SG, de Almeida AA, Fernandes J, Lopim GM, Cabral FR, Scerni DA, et al. Maternal Exercise during Pregnancy Increases BDNF Levels and Cell Numbers in the Hippocampal Formation but Not in the Cerebral Cortex of Adult Rat Offspring. PloS one. 2016;11:e0147200.
  12. Blaize AN, Pearson KJ, Newcomer SC. Impact of maternal exercise during pregnancy on offspring chronic disease susceptibility. Exercise Sport Sci Rev. 2015;43:198–203.
  13. Stanford KI, Lee M-Y, Getchell KM, So K, Hirshman MF, Goodyear LJ. Exercise before and during pregnancy prevents the deleterious effects of maternal high-fat feeding on metabolic health of male offspring. Diabetes. 2015;64:427–433.
  14. Rosa BV, Blair HT, Vickers MH, Dittmer KE, Morel PC, Knight CG, et al. Moderate Exercise during Pregnancy in Wistar Rats Alters Bone and Body Composition of the Adult Offspring in a Sex-Dependent Manner. PloS one. 2013;8:e82378.
  15. La Vecchia C. Cancers associated with high-fat diets. J Natl Cancer Inst Monogr. 1992;(12):79-85.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Newsletter

PŘIHLASTE SE K ODBĚRU NOVINEK A MĚJTE VŽDY ČERSTVÉ INFORMACE

Nejčtenější články

Epivyziva.cz - Jak bojovat s opary Epigeneticky!
Jak bojovat s opary? Epigeneticky!
Biohacking z pohledu epigenetiky: cesta k lepší verzi sebe sama
Kozinec blanitý
Pochopit epigenetiku vyžaduje studijní úsilí
Migréna

Související příspěvky

epivyziva-cz-dna-kdyz-boli-i-prikryvka-na-nohach-28022024

Dna: když bolí i přikrývka na nohách

epivyziva.cz/
epivyziva-cz-nebezpecny-fluor-ciha-v-lyzarskych-voscich-i-teflonovych-panvich-30012024

Nebezpečný fluor: číhá v lyžařských voscích i teflonových pánvích

epivyziva.cz/
epivyziva-cz-proc-se-strevni-bakterie-boji-vanoc-122023

Proč se střevní bakterie bojí Vánoc?

epivyziva.cz/
epivyziva-cz-jak-se-dozit-stovky-ve-zdravi-8-tajemstvi-modrych-zon-112023

Jak se dožít stovky ve zdraví? 8 tajemství modrých zón

epivyziva.cz/