Důležitou roli v řízení cirkadiánních rytmů přitom hrají procesy, které nazýváme jako epigenetické. Jde o biochemické reakce v našem těle, které jsou spouštěny na základě různých vnějších podnětů, a které zásadně ovlivňují aktivitu jednotlivých genů v naší DNA. Právě epigenetické reakce tak řídí celou řadu procesů v našem těle a výjimkou nejsou ani tzv. cirkadiánní rytmy.

Být v souladu s rytmy přírody

Cirkadiánní rytmy, někdy také nazývané jako vnitřní hodiny, ovlivňují nejen střídání spánku a bdění, ale i celou řadu dalších funkcí v našem těle: vylučování hormonů, trávení, kolísání tělesné teploty. Tyto rytmy jsou řízeny především střídáním světla a tmy.

Pokud vše běží, jak má, a procesy v našem těle následují 24hodinový denní rytmus, je to dobrá zpráva. Když se ale dostaví poruchy cirkadiánního rytmu, může to mít rozsáhlé dopady na naše zdraví. V tom okamžiku totiž významně stoupá riziko například obezity, depresí a dalších psychických potíží, nemocí srdce a cév, rakoviny, a dokonce i Alzheimerovy choroby. Cirkadiánní rytmy navíc úzce souvisejí s rychlostí stárnutí.

Genetické hodiny uvnitř mozku

Naše vnitřní hodiny jsou řízeny strukturou jménem suprachiasmatické jádro, která se nachází v části mozku jménem hypotalamu. Právě suprachiasmatické jádro přijímá signály z vnějšího prostředí (hlavně jde o intenzitu světla v našem okolí), a na jejich základě řídí tzv. periferní hodiny, které se nacházejí prakticky ve všech tkáních našeho těla. Na střídání dne a noci a další vlivy z prostředí tak reaguje prakticky každá naše buňka.

Výzkumy posledních let přitom odhalily hned několik genů, které se na řízení těchto procesů podílejí – mezi nejdůležitější regulátory vnitřních hodin patří například geny CLOCK a BMAL. Různé podněty zvenčí, zejména náš životní styl a prostředí, ovšem spouštějí kaskádu epigenetických reakcí, které mohou aktivitu těchto genů ovlivňovat – jde zejména o metylaci genů, acetylaci histonů a regulaci pomocí microRNA.

Platí ovšem, že mnohé z genů, které se podílejí na regulaci vnitřních hodin, zároveň ovlivňují i procesy vedoucí k některým onemocněním a poruchám. Například aktivita genu CLOCK souvisí s pamětí a metabolismem, gen BMAL ovlivňuje nejen metabolismus, ale i riziko nádorových onemocnění. S rizikem rakoviny jsou rovněž spojeny geny Per1 a Per2, které se rovněž na regulaci vnitřních hodin podílejí. Jiné geny zase ovlivňují tvorbu transkripčního faktoru NRF2, který následně reguluje aktivitu antioxidačních genů.

Velmi důležitou roli tu hrají i enzymy jménem sirtuiny, zvláště pak jeden z nich, SIRT1. Právě on totiž v hypotalamu aktivuje již zmiňované regulátory vnitřních hodin, geny CLOCK a BMAL. SIRT1 však má i další významné epigenetické účinky a mimo jiné například zásadně ovlivňuje rychlost stárnutí a může podpořit i hubnutí, protože pomáhá snížit tzv. leptinovou rezistenci (leptin je hormon ovlivňující chuť k jídlu).

Respektujte střídání dne a noci

Výzkumů, které zkoumaly epigenetické souvislosti cirkadiánních rytmů, byla zatím uskutečněna jen hrstka (a navíc zatím převážně jen na zvířatech), a proto také není důkladně zmapováno ani to, jak tyto procesy ovlivnit v náš prospěch.

Velmi důležitým faktorem je pravděpodobně naše výživa. Když byly například březí samičky makaků krmeny stravou s vysokým obsahem tuků, došlo u jejich mláďat k narušení aktivity genů souvisejících právě s vnitřními hodinami. Dobrou zprávou ale je, že když byla později jejich potomkům nasazena optimální dieta, tyto negativní epigenetické značky byly odstraněny, a aktivita genů se tak opět upravila.

Negativní vliv na cirkadiánní rytmy má také nadměrný příjem sacharidů, a pozitivní naopak omezení celkového příjmu kalorií. Právě synchronizace vnitřních hodin je zde pravděpodobně důvodem, proč omezení příjmu energie vede k prodloužení života.

Rozhodně se také vyplatí respektovat střídání dne a noci jako z pohledu aktivity (tj. v noci spát a ve dne být aktivní), ale i z hlediska expozici světla – tedy vyvarovat se například intenzivního světla v nočních hodinách. Když byly totiž myší samičky v době březosti vystaveny různě dlouhému osvětlení, došlo u jejich potomků ke změnám funkce suprachiasmatického jádra a narušení aktivity genu Per1.

Užitečné živiny doplňky stravy

Velice zajímavé jsou také výzkumy zaměřené na některé z živin a bylin, které mají epigenetické účinky

EGCG

Epigalokatechin galát patří mezi oblíbené doplňky na podporu hubnutí. Jedním z důvodů přitom může být fakt, že pomáhá epigenetickou cestou regulovat vnitřní hodiny v játrech a tukové tkáni, čímž může ovlivnit přibývání na váze způsobené poruchami cirkadiánního rytmu.

Rozmarýn

Tato bylina obsahuje hned několik látek s epigenetickými účinky (kyselina rozmarýnová a karnosolová, karnosol). Má výrazné pozitivní účinky na kvalitu spánku, úroveň energie, paměť a kognitivní procesy, což pravděpodobně souvisí právě s její schopností ovlivňovat vnitřní hodiny.

Resveratrol

Barvivo obsažené zejména v červeném víně má rozsáhlé epigenetické účinky a mj. dokáže výrazně ovlivňovat produkci sirtuinu1. Díky tomu se efektivně podílí i na regulaci cirkadiánních rytmů.