Popis

Název „propolis“ je tvořen řeckými slovy „pro polis“, což v překladu znamená „ve prospěch města“. Nejedná se ale o město lidské, ale včelí, tedy o úl. Právě propolis je totiž pro přežití včelstva zásadní. Jeho hlavní složkou tohoto včelího produktujsou pryskyřice, které včely sbírají z pupenů stromů – zejména z topolů, bříz, jehličnanů, ale i dalších druhů a míchají ji s voskem a enzymy ze svých slinných žláz. Výsledkem je lepkavá látka ve formě granulí, jejichž barva se pohybuje od žlutou, přes červenou až po hnědou. (1)

Včely propolis v úlech využívají zejména jako stavební materiál a těsnicí prostředek, který zároveň v úlu pomáhá snižovat vibrace, udržovat homeostázu a proudění vzduchu, brání hnilobným procesům a poskytuje včelímu společenstvu ochranu vůči vetřelcům, včetně těch z řad škodlivých mikrobů. Zároveň jde o důležitý prostředek tradiční medicíny, jehož pozitivní účinky na lidské zdraví potvrdila celá řada výzkumů. (1)

Složení

Hlavní složkou propolisu jsou pryskyřice (50-70 %), dále se zde hojně vyskytují oleje a vosky (30-50 %) a pyl (5-10 %). Kromě toho je zde ale i celá řada látek, jejichž podíl je řádově nižší, ale jejich působení je velmi efektivní, a to nejen v rámci úlu, ale i na lidský organismus. (2)

Propolis je unikátní koktejl obsahující obrovské množství látek, které mohou pozitivně ovlivňovat lidské zdraví – popsáno jich bylo přibližně 300. Kromě pryskyřic s desinfekčními účinky jsou to zejména fenoly, které jsou zodpovědné za většinu pozitivních účinků propolisu. Z fenolů jsou zde nejvíc zastoupeny flavonoidy, jejichž obsah je považován za hlavní kritérium kvality propolisu. Právě flavonoidy přitom mají silné antioxidační, antimikrobiální protizánětlivé, protinádorové a antialergické účinky. Protizánětlivým a antimikrobiálním působením se vyznačují také obsažené terpeny a organické kyseliny. V propolisu se nacházejí i některé vitaminy (B, C, E) a široké spektrum minerálních látek a stopových prvků (hořčík, vápník, železo, zinek, mangan, měď, vanad, stříbro, a další). (1, 2)

Je ovšem důležité mít na paměti, že složení propolisu se může výrazně měnit. Závisí přitom jak na druhu včel, které jej produkují, ale i na místě sběru i době odběru (hlavně z pohledu výskytu rostlin v dané lokalitě). Například evropské včely Apis mellifera hojně sbírají zejména látky vylučované pupeny topolů, a proto je jimi produkovaný propolis bohatý právě na látky obsažené v topolech (obsahuje hodně flavonoidů a flavonů, a naopak méně fenolů a esterů). Podobné složení má i propolis původem z Číny, zatímco propolis z tropických oblastí (např. z Brazílie) má složení odlišné, a mohou se tak mírně lišit i jeho účinky na zdraví. (2)

Historie

Propolis se prokazatelně využíval již od starověku, ve starém Egyptě byl například důležitou součástí balzamovacích směsí. První písemné zmínky o jeho využití v léčení pocházejí z doby okolo roku 300 př. n. l. Velmi populární byl zejména ve starověkém Řecku a Římě, ve svých spisech ho zmiňují například Hippokrates, který jej využíval k léčbě ran a vředů, a Aristoteles. Plinius starší ho pak popisuje jako čisticí prostředek vhodný ke zmírnění bolestí šlach. (1)

Léčivé účinky

V tradiční medicíně se propolis využíval především pro své antimikrobiální a protizánětlivé účinky a schopnost podporovat hojení ran (včetně těch hnisajících). Používal se také na léčbu nachlazení, bolestí v krku, astmatu, zubních kazů nebo žaludečních vředů. Moderní vědecké výzkumy pak potvrdily především jeho antimikrobiální, antioxidační, protizánětlivé, protinádorové a mnohé další účinky. (1,2)

Existují rovněž důkazy, že propolis působí i na bázi epigenetiky, tj. že je schopný ovlivňovat aktivitu genů v naší DNA. Některé jeho složky například mohou fungovat jako epigenetické modulátory v rakovinných buňkách – konkrétně třeba fenolické kyseliny obsažené v propolisu potlačují tvorbu enzymu DNA metyltransferázy, která ovlivňuje intenzitu epigenetické reakce jménem metylace genů. Prokázán byl i vliv propolisu na další epigenetickou reakci, regulaci pomocí microRNA – konkrétně u nádorových onemocnění působí pozitivně jeho schopnost regulovat tvorbu microRNA-223. Epigenetické mechanismy se podílejí i na protizánětlivém působení propolisu. (1, 3, 4)

Neméně důležité je i pozitivní působení propolisu na střevní mikrobiom. (33)

Antimikrobiální účinky a podpora imunity

Propolis vyniká svou schopností ničit bakterie, viry i plísně. Hlavním mechanismem působení je zde přímá interakce s buňkami mikrobů, například potlačení tvorby DNA a RNA v buňkách mikrobů, narušení buněčných membrán či snížení pohyblivosti mikrobů. Tato schopnost se uplatňuje se nejen při ochraně úlů před mikroskopickými vetřelci, ale po staletí je využívána i v přírodní medicíně. V rámci antimikrobiálního působení na živé organismy pak hraje důležitou roli i podpora imunitního systému. (1, 2)

Účinnost propolisu byla prokázána například v případě kvasinek Candida a Aspergillus, řady bakterií (potlačuje například množení např. E. faecalis, streptokokům nebo zlatému stafylokokovi) a také širokého spektra virů – například virů Herpes simplex 1 a 2 (původce oparů), chřipky typu A i B, rhinovirů, a dokonce i v případě viru HIV. Nedávné studie ukazují i účinnost proti COVID-19. (1, 2, 5)

Propolis má navíc i řadu pozitivních účinků na imunitní systém – celkově zlepšuje obranyschopnost organismu, modifikuje imunitní reakce, zlepšuje produkci širokého spektra imunitních buněk a ovlivňuje tvorbu imunomodulačních cytokinů, které jsou důležité pro udržení homeostázy. V pokusech na zvířatech rovněž zlepšil schopnost jejich imunitního systému rozpoznávat a ničit patogeny, a to i ve stresových podmínkách. (19)

Protizánětlivý a analgetický efekt

Za to, že nás něco bolí, jsou zodpovědné tzv. nociceptory – specializovaná nervová zakončení, která se nacházejí například v kůži, svalech, pojivových tkáních, cévách či vnitřních orgánech. Pokud jsou nociceptory podrážděny, dochází ke vzniku bolesti. Toto podráždění přitom mohou způsobit různé podněty – mechanické, chemické, tepelné… Důležitou roli zde také hraje zánět, který výrazně zvyšuje citlivost nociceptorů. (1)

Propolis přitom zmírňuje bolest hned několika cestami: jednak má přímý antinociceptivní účinek (tj. snižuje podráždění nociceptorů), dále aktivuje opioidní receptory, které bolest tlumí, a ještě vykazuje silný protizánětlivý účinek, kdy potlačuje tvorbu zánětlivých prostaglandinů i cytokinů a má vliv i na imunitní mechanismy související se vznikem zánětu (např. migraci neutrofilů a makrofágů). Mezi nejefektivnější protizánětlivé a protibolestivé složky propolisu patří zejména flavonoidy a terpeny, například artepillin, vestitol, kaempferol, quercetin, chrysin, galangin, pinocembrin kyselina kávová nebo fenetylester kyseliny kávové. Některé z těchto látek přitom působí na epigenetickém principu, kdy potlačují aktivaci zánětlivých genů. (1)

Nádorová onemocnění

Propolis ovlivňuje celou řadu mechanismů, které souvisí s nádorovým bujením. Ovlivňuje například aktivitu některých genů a proteinů ovlivňujících vznik a růst zhoubných nádorů (například genů TP53 a CDKN1A a proteinů MMP2, TIMP2, Bcl2 a Bax), působí cytotoxicky, ovlivňuje buněčnou signalizaci související se vznikem rakoviny, potlačuje proliferaci (rychlé nekontrolované dělení buněk), podporuje apoptózu (mechanismus, kterým poškozená buňka zničí sama sebe, aby se nemohla dále dělit), a potlačuje i tzv. angiogenezi, což je tvorba nových cév nutných k zásobování rostoucího nádoru. Důležité je zde také antioxidační a protizánětlivé působení propolisu. (3, 4)

Cytotoxické působení propolisu bylo prokázáno například v případě rakoviny prsu, střeva, děložního čípku a plic. Nadějně se jeví dokonce i v případě tzv. tripl-negativního karcinomu prsu, což je agresivní typ nádoru, který většinou odolává chemoterapii. Výzkumy ukázaly, že jedna ze složek propolisu – kyselina p-kumarová zde podporuje epigenetickou reakci jménem demetylace genů, která výrazně snižuje životaschopnost nádorových buněk. (3)

V současné době dokonce probíhá vývoj léků, které kombinují propolis s nanočásticemi pro usnadnění jeho průniku do nádorových buněk. (4)

Diabetes

Důležitou roli při vzniku diabetu hrají enzymy amyláza a α-glukosidáza, které jsou nutné pro získávání glukózy ze škrobů a disacharidů (tj. i ze sacharózy). Jednou z možností léčby diabetu jsou proto léky, které se zaměřují právě na potlačení tvorby α-glukosidázy, a tím pomáhají snížit hladinu glukózy, zejména pak její postprandiální vrcholy (tj. zvýšení po jídle). Nevýhodou těchto léků jsou ale četné vedlejší účinky, například bolesti žaludku či průjem. (1)

Produkci amylázy a α-glukosidázy lze ovšem účinně snižovat i pomocí některých přírodních prostředků, a právě propolis je jedním z nich. Jeho účinné látky (například kyseliny mangiferonová a ambolová) navíc působí efektivně nejen na potlačení tvorby zmíněných enzymů, ale pomáhají také zmírnit inzulinovou rezistenci, a to zejména působením na inzulinové receptory. To vše ve výsledku vede ke snížení hladiny glukózy v krvi. (1, 6, 7)

Srdce a cévy

Propolis vykazuje také ochranný efekt na kardiovaskulární systém. Pomáhá snížit hladinu cholesterolu a triglyceridů v krvi a důležitý je zde i jeho antioxidační efekt. (8, 9)

Zdraví ústní dutiny

Propolisová tinktura se tradičně využívá k výplachům ústní dutiny. Zde pomáhá ničit škodlivé bakterie a kvasinkové infekce a podporuje aktivitu některých typů imunitních buněk. Navíc pomáhá udržovat rovnováhu v oblasti poměru kostních buněk, a tím pomáhá zmírnit úbytek kostní hmoty v oblasti čelistí, a zároveň podporuje tvorbu dentinu, což je látka tvořící podklad celého zubu. (2)

Hojení ran

Propolis je tradičním prostředkem na ošetřování nejrůznějších kožních poranění. Uplatňuje se zde přitom nejen jeho desinfekční a antimikrobiální působení, ale také jeho přímý pozitivní vliv na procesy hojení. Podporuje například tvorbu vaskulárního endoteliárního růstového faktoru, ovlivňuje ukládání kolagenu v průběhu hojení, zlepšuje produkci interferonů imunitními buňkami, snižuje počet tzv. žírných buněk a zlepšuje migraci keratinocytů. V jedné studii dokonce propolis vykazoval výraznější účinky na podporu hojení než sulfadiazin stříbrný. Jeho antioxidační vlastnosti jsou navíc užitečné i při léčbě popálenin. (1, 10-13)

Žaludeční a dvanáctníkové vředy

Vředy na žaludku či dvanáctníku vznikají z nerovnováhy mezi zánětlivými a ochrannými procesy v oblasti sliznic trávicího traktu. Propolis zde proto díky kombinaci protizánětlivého, ochranného a hojivého působení patří mezi účinné přírodní prostředky. (1)

Alergie

Propolis snižuje uvolňování histaminu, a může být proto efektivní i při zmírňování alergií. Navíc přímo působí na T-buňky, které jsou pro vznik alergií klíčové, a zmírňuje tvorbu imunoglobulinu E. Osvědčil se například při alergické rýmě (ke zmírnění potíží došlo po 2 týdnech užívání), a dokonce i při asmatu, kde jeho podávání vedlo ke snížení četnosti záchvatů a celkovému zlepšení dechových funkcí. (14, 15, 19)

Deprese a úzkost

Propolis vykazuje také ochranný efekt na nervový systém. V pokusech na myších jeho podávání vedlo ke zmírnění účinků stresu i příznaků deprese a úzkosti. Za tyto účinky jsou zodpovědné především obsažené polyfenoly, zejména pak chrysin a fenetylester kyseliny kávové. Ochranný efekt na nervový systém byl prokázán dokonce i při působení radiace. (1, 16)

Játra a ledviny

Potvrzen byl rovněž ochranný efekt propolisu na jaterní a ledvinové funkce. (1)

Stárnutí pokožky

Stárnutí pokožky se projevuje ztluštěním epidermis, tvorbou vrásek, suchostí a ztrátou elasticity. Mezi jeho důležité příčiny patří působení UV záření, které mj. způsobuje degradaci kolagenu, zvýšení úrovně zánětlivých a oxidativních procesů, a dokonce i poškození DNA kožních buněk. Tyto procesy naopak dokáží efektivně zpomalovat mnohé přírodní látky, zejména pak ty ze skupiny flavonoidů. Mezi ně patří i flavonoidy obsažené v propolisu, například chrysin, apigenin, kaempferol, galangin, naringerin nebo quercetin. (17)

Lupenka

Lupenka neboli psoriáza je závažné kožní zánětlivé onemocnění s auutoimunitním pozadím, které výrazně narušuje kvalitu života. I zde mohou výraznou úlevu přinést látky ze skupiny polyfenolů a flavonoidů, včetně těch obsažených v propolisu. Například luteolin při lupénce výrazně snižuje tvorbu zánětlivých cytokinů i proliferaci kožních buněk, ovlivňuje imunitní funkce a celkově snižuje poškození pokožky, příznivé účinky zde mají i quercetin, chrysin, kaempferol a další látky. Ústup příznaků byl zaznamenán jak v případně vnitřního užívání, tak i vnější aplikace formou krému, a to po třech měsících léčby. (17, 18)

Akné

Akné je dalším kožním problémem, při kterém je užitečná kombinace antibakteriálního, hojivého a protizánětlivého působení propolisu. Vhodná je zde opět jak zevní, tak vnitřní aplikace. (22)

Užívání a kontraindikace

Propolis se může užívat buď vnitřně (obvyklá dávka je 400-500 mg denně, její bezpečnost byla prokázána při 13 měsících užívání), nebo zevně ve formě tinktury, pasty či krému. Ředěná tinktura se rovněž využívá k výplachům ústní dutiny, k tomuto účelu se propolis přidává i do zubních past a ústních vod. (20)

Propolis je obecně považován za bezpečný, může ale vyvolávat alergické reakce, a to jak při vnitřním užívání, tak při aplikaci na pokožku a sliznice. Vyvarovat by se jej proto měly osoby citlivé na včelí produkty. Těhotným ženám se nedoporučuje, protože jeho bezpečnost v tomto období nebyla dostatečně prokázána. V době kojení je za bezpečnou považována dávka 300 mg denně po dobu 10 měsíců. (20)

Podobně jako řada dalších přírodních produktů může i propolis snižovat krevní srážlivost. Vyvarovat by se jej proto měly osoby s poruchou krevní srážlivosti a lidé užívající léky na ředění krve (např. warfarin). Nevhodné je i užívání spolu s léky ovlivňujícími funkci jater. Jeho užívání je vhodné vysadit i 2 týdny před plánovanými chirurgickými zákroky. (20)

Vhodné kombinace

Imunita, antimikrobiální působení: propolis + česnek + hlíva ústřičná (23), propolis + zinek (24), propolis + echinacea + vitamin C (25), propolis + zázvor (27), propolis + mateří kašička (32)

Akné: propolis + tea tree + aloe vera (21)

Hojení ran: propolis + kurkumin (26)

Srdce a cévy: propolis + granátové jablko (28), propolis + mateří kašička (31)

Nádorová onemocnění: propolis + resveratrol (29)

Ledviny: propolis + mateří kašička (30)

Popis

Mateří kašička je gelovitá látka, kterou ve svých hltanových žlázách vytvářejí z pylu včely mladušky. První tři dny života jsou mateří kašičkou krmeny všechny larvy. Larvy dělnic jsou poté převedeny na stravu obsahující převážně med a pyl, zatímco larvy budoucích královen a poté i královny samotné dostávají mateří kašičku po celý další život: V každém okamžiku se okolo královny nachází několik včel, které mají za úkol ji nepřetržitě krmit. Díky tomu dochází k aktivaci inzulinové signalizační kaskády, změnám v produkci hormonů ovlivňujících vývoj mozku a široké plejádě epigenetických změn. To vše má za následek vývoj zcela odlišného jedince co do stavby těla, fyziologie i chování. (1)

Největším producentem mateří kašičky je Čína, odkud pochází 90 % světové produkce. Tamní vědci totiž vyšlechtili speciální druh včel, který produkuje mateří kašičku ve velkém množství, a navíc optimalizovali výrobní postupy. Díky tomu jsou z jedné včelí kolonie schopni získat až 10 x více mateří kašičky než od původních včelích druhů. (3,4)

Složení

Mateří kašička je pro své jedinečné složení považována za superpotravinu. Kromě vody (cca 60 %) obsahuje poměrně vysoké množství bílkovin (9-18 %), v nichž mj. najdeme všechny esenciální aminokyseliny (z aminokyselin je zvláště bohatá na valin, leucin, arginin a lysin). Z makroživin jsou tu obsaženy i cukry (7-18 %) a tuky – ty jsou zde převážně ve formě volných mastných kyselin, z nichž některé jsou zcela unikátní. Z mikroživin se v mateří kašičce vyskytuje celá řada esenciálních vitaminů a minerálů: B-komplex, vitaminy A, C, E, železo, sodík, draslík, vápník, hořčík, zinek, mangan a měď. Důležitý je i obsah enzymů, hormonů (nachází se zde např. testosteron, estradiol, progesteron a prolaktin), peptidů, polyfenolů a nukleotidů. (2)

Z hlediska epigenetického působení je klíčový obsah jedné z organických kyselin – kyseliny 10-hydroxy-2-decenové (10HDA), která působí jako inhibitor histondeacetyláz (tj. potlačuje produkci enzymů nutných pro průběh epigenetické reakce jménem deacetylace histonů, čímž se zvyšuje aktivita příslušných genů). Kromě toho nepřímo ovlivňuje i další klíčovou epigenetickou reakci jménem metylace genů. Právě obsah 10HDA je přitom považován za mezinárodní standard kvality. (1, 2)

Historie

Mateří kašičku znali již staří Egypťané. Využívali ji ke kosmetickým účelům, pravděpodobně však byla i konzumována vládnoucí vrstvou. Historici starověkého Řecka uvádějí, že v antických dobách lidé pojídali rozdrcené plástve s obsahem medu, propolisu, mateří kašičky i larev. Vliv mateří kašičky na vitalitu, dlouhověkost a plodnost včelích královen poprvé popsal Aristoteles. V Asii, konkrétně ve starověké Číně, byla mateří kašička využívána k léčení – spojována byla s dlouhověkostí a sexuální silou. V novověku popsal roli mateří kašičky ve výživě královen poprvé holandský přírodovědec Jan Swamerdamm (1637-1680). Její chemickou analýzu pak poprvé provedl v roce 1852 reverend Langstroth, který je pokládán za otce amerického včelařství. Coby doplněk stravy je mateří kašička zkoumána a využívána od 60. let 20. století. (38)

Léčivé účinky

Klíčovou příčinou působení mateří kašičky je její schopnost měnit průběh epigenetických reakcí, a tím i aktivitu jednotlivých genů v DNA. U včel jsou tyto změny tak intenzivní, že vedou k vývoji zcela odlišného jedince. Epigenetické působení mateří kašičky, byť ne tak výrazné jako u včel, však bylo prokázáno i u savců včetně člověka. Tyto účinky přitom nejsou způsobeny pouze obsahem 10HDA, která ovlivňuje především acetylaci histonů, ale i některými bílkovinami (ty mají vliv např. na metylaci genů), polyfenoly a dalšími složkami. (1)

Sexuální zdraví mužů i žen

Mateří kašička je zvláště vhodná pro ženy v menopauze. Obsahuje totiž nejen přímo ženské pohlavní hormony, ale i čtveřici účinných látek (včetně 10HDA), které ovlivňují aktivitu estrogenových receptorů alfa i beta. Díky tomu pomáhá efektivně zmírňovat nepříjemné projevy menopauzy, jako jsou návaly horka, bolesti spodní části zad, výskyt vaginálních infekcí, kognitivní deficit či úzkost a další negativní psychické stavy. K výraznému ústupu potíží došlo v rámci výzkumů po osmi týdnech užívání 1 g denně nebo po 12 týdnech užívání 800 mg denně. U žen po menopauze pomáhá snížit i riziko kardiovaskulárních potíží a Alzheimerovy choroby. Studie na potkanech s odstraněnými vaječníky rovněž naznačila schopnost mateří kašičky omezit úbytek kostní hmoty po menopauze. (2, 6, 7, 34)

Mnoho benefitů ovšem přináší i ženám v plodném věku. V rámci jednoho z výzkumů například vedlo její užívání ke zmírnění projevů premenstruačního syndromu (PMS) o 50 %. Tento výsledek byl dosažen po dvou měsících užívání 1 g denně. (8)

Výrazné jsou i pozitivní účinky na plodnost, a to u obou pohlaví. U mužů například podporuje tvorbu spermií i jejich životnost, chrání je před účinky toxických látek i tepelnému stresu a rovněž zvyšuje objem ejakulátu. Muži také mohou těžit ze schopnosti mateří kašičky zvyšovat hladinu testosteronu – pouhých 100 mg denně po dobu 3 měsíců v rámci jedné ze studií například zvýšilo hladinu o 20 %! Jedním z důvodů může být schopnost mateří kašičky podporovat produkci tzv. luteinizačního hormonu, který je nezbytný právě pro tvorbu testosteronu. Pozitivní vliv má i na libido. (2, 34).

Studie na zvířatech naznačují, že by mohla rovněž pozitivně ovlivnit také ranný vývoj plodu, k potvrzení tohoto efektu je však zapotřebí dalších výzkumů. (2)

Imunita, alergie a antimikrobiální působení

Mateří kašička má silné imunomodulační účinky. Zejména obsažené glykoproteiny a mastné kyseliny podporují tvorbu a zrání řady imunitních buněk a celkovou imunitní odpověď. Obsahuje ale také látky, které modulují imunitní odpověď na alergen, a proto může mít i antialergické účinky. (2)

Mnohé bílkoviny a peptidy mateří kašičky mají rovněž přímé antimikrobiální účinky. Dokáží efektivně ničit řadu grampozitivních i gramnegativních bakterií – například i zlatého stafylokoka, E. coli či B. subtilis. Působí i proti řadě virů, jako jsou například herpes viry (HSV-1 i HSV-2), chřipkové viry a některé rhabdoviry, a také proti plísním a kvasinkám (včetně Candida albicans). (2)

Antioxidační a protizánětlivé působení

Mateří kašička působí proti škodlivým volným radikálům nejen prostřednictvím antioxidantů, které obsahuje (např. polyfenolů), ale dokáže i účinně podporovat produkci vnitřních antioxidačních enzymů, jako je superoxid dismutáza (SOD), glutathion peroxidáza, glutathion reduktáza či kataláza. (2, 9)

Výrazné je i její protizánětlivé působení. Potlačuje například produkci zánětlivých cytokinů, jako je IL-1, IL-6 nebo THF-α. Předpokládá se dokonce i její pozitivní efekt při autoimunitních onemocněních, jako je revmatoidní artritida. (2, 10)

Mozek a nervová soustava

Látky obsažené v mateří kašičce, jako je například 10HDA, podporují vznik nových neuronů z kmenových buněk a jejich diferenciaci. Proto má potenciál zlepšit kognitivní výkonnost, a to zejména u žen po menopauze a obecně u osob ve vyšším věku. Pomáhá také zlepšit funkci hematoencefalické bariéry oddělující krevní oběh od mozku, a tím i ochranu mozku vůči škodlivým látkám. Studie na zvířatech ukazují i schopnost snížit tvorbu amyloidu beta, což může být přínosné v prevenci i léčbě Alzheimerovy choroby. (5, 13-15)

Studie na zvířatech ukazují rovněž potenciál zmírňovat důsledky poranění mozku a nervové soustavy. (2)

Játra a ledviny

Výzkumy na lidských dobrovolnících sice zatím v této oblasti chybí, studie na zvířatech ale ukazují, že by mohla mateří kašička podporovat jak funkci jater, tak i ledvin, a zároveň je i pomoci chránit vůči působení volných radikálů a toxických chemikálií. (9, 11, 12)

Stárnutí

U včel způsobuje mateří kašička mnohonásobné prodloužení života – zatímco dělnice žijí jen několik týdnů, včelí královna se dožívá 3-5 let, výjimečně dokonce až sedmi let. Výrazný pozitivní vliv na prodloužení života byl ale prokázán i u jiných živočišných druhů, a předpokládá se tak i anti-age efekt u člověka. (2)

Kardiovaskulární zdraví

Mateří kašička má prokazatelných efekt na snížení cholesterolu. Efektivně působí zejména u žen po menopauze, pozitivní působení ale bylo zaznamenáno i u lidských dobrovolníků mužského pohlaví. Ke snížení hladiny celkového i LDL cholesterolu a zvýšení HDL cholesterolu přitom došlo i u osob s již rozvinutou aterosklerózou. (17-19)

Studie na zvířatech ukázaly i potenciál snižovat krevní tlak. (20, 21)

Diabetes

Velmi užitečným pomocníkem může být mateří kašička i pro diabetiky. Studie na lidských dobrovolnících prokázaly její výraznou schopnost snižovat v krvi hladinu glukózy i glykovaného hemoglobinu a zlepšovat produkci inzulinu. Výzkumy na zvířatech pak ukázaly i její potenciál snižovat výskyt komplikací diabetu, jako je například poškození ledvin. Diabetikům může také pomoci při snižování hmotnosti. (2, 22, 23)

Nádorová onemocnění

Některé studie potvrdily i protinádorové účinky mateří kašičky. Prokázána byla například schopnost potlačovat růst samotného nádoru i metastáz, stejně jako antiangiogenní efekt, tj. schopnost potlačovat tvorbu nových cév nutných pro krevní zásobení rostoucího nádoru. Významné je i pozitivní působení na imunitu – právě na kondici imunitního systému totiž závisí, zda budou imunitní buňky schopny rozpoznat a zlikvidovat potenciální nádorové buňky. Příznivé účinky mateří kašičky byly zaznamenány u nádorů prostaty, jater, prsu (zde pouze mírné) a neuroblastomu. (2)

Mateří kašička má navíc synergický efekt s některými chemoterapeutickými léčivy a také pomáhá zmírnit některé vedlejší účinky chemoterapie a radioterapie, takže může být i vhodným doplňkem konvenční léčby. (24, 25)

Pokožka a hojení ran

Mateří kašička má pozitivní vliv na pokožku, a to jak při vnitřním užívání, tak i při vnější aplikaci, například jako součást pleťových krémů. Kromě zpomalení procesů stárnutí zlepšuje například ochranu pokožky vůči UVB záření. Studie provedená na potkanech rovněž ukázala, že by mohla pomoci s udržením elasticity pleti ženám po menopauze. Když byla totiž orálně podávána potkaním samicím s odstraněnými vaječníky, došlo u nich ke zvýšení produkce kolagenu v pokožce. (2, 28)

Zlepšuje také hojen ran, a to nejen drobných poranění typu škrábnutí, ale i diabetických vředů a lézí atopického ekzému. Obsažené bílkoviny a další látky totiž například podporují tvorbu a migraci keratinocytů, migraci fibroblastů a zvyšují hladinu sfingolipidů, které se účastní hojivých procesů. Při zevní aplikaci na diabetické vředy také podporuje vazodilataci (rozšíření cév) v okolí rány a brání její infekci mikroorganismy. (2, 26)

Prostata

Jedna studie rovněž prokázala přínos při benigní hyperplasii (tj. zbytnění) prostaty. Když byla mateří kašička podávána skupině dobrovolníků s tímto problémem, došlo u nich k poklesu PSA (prostatický specifický antigen) i mezinárodního skóre IPSS, které odráží individuální vnímání symptomů. (27)

Suché oči

Jedna malá japonská studie na dobrovolnících ve věku 20-60 let (a předtím i jedna studie na potkanech) ukázala, že mateří kašička může podpořit produkci slz a pomoci při chronicky suchých očích. Po osmi týdnech užívání 2400 mg mateří kašičky u dobrovolníků došlo k výraznému zvýšení produkce slz i zlepšení jejich stability. (29)

Užívání a kontraindikace

Mateří kašička je obecně dobře snášena, mohou se pak po jejím užívání vyskytnout některé alergické reakce. Ty jsou většinou mírné (vyrážky, otoky, podráždění dýchacích cest, trávicí obtíže, ve vzácných případech ale může jít i o život ohrožující reakce. Obecně by se jí měli vyhnout lidé se zvýšenou citlivostí na včelí produkty i alergií na včelí bodnutí – alergické reakce totiž mohou být způsobeny i obsaženými bílkovinami, které se vyskytují jak v mateří kašičce, tak ve včelím jedu. Opatrní by měli být obecně všichni alergici a astmatici. Alergické reakce se mohou vyskytnout i při aplikaci ve formě krému. Velká ostražitost je na místě i v případě nádorů s hormonálním pozadím, jako je rakovina prsu či vaječníků. (2, 30-32)

Užívání mateří kašičky se obecně doporučuje spíše v rámci časově omezených kúr (4 týdny až 3 měsíce). Obvyklá dávka je 1 g denně, v rámci studií na lidských dobrovolnících se ale používaly dávky v poměrně širokém rozmezí: od 300 mg do 4 g, výjimečně až 6 g. Bezpečnost užívání však prokázána  u dávek 4,8 g denně po dobu 1 roku. Mateří kašička je bezpečná i pro děti od 6 let, zde by však měla být vzhledem k obsahu pohlavních hormonů užívána jen krátkodobě. Užívání v těhotenství a při kojení není doporučováno z důvodu nedostatku provedených studií. (31)

Mateří kašička by neměla být užívána spolu s léky snižujícími srážlivost krve (např. warfarin), velká opatrnost je třeba i v kombinaci s léky na snížení krevního tlaku. Nevhodná je také v kombinaci s hormonální léčbou ovlivňující produkci estrogenu a testosteronu, stejně jako s antidiabetickými léčivy (účinky se zde sčítají, mohlo by tedy dojít k hypoglykémii). Obecně platí, že užívání jakéhokoliv doplňku stravy by mělo být konzultováno s ošetřujícím lékařem. (31, 32)

Vhodné kombinace

Mateří kašička se většinou užívá samostatně, popřípadě se kombinuje s jinými včelími produkty – nejčastěji s propolisem, pylem (a)nebo medem – tyto kombinace mají například výrazné protizánětlivé, antioxidační účinky a pozitivní vliv na imunitu. Jedna studie potvrdila také pozitivní vliv na srdce a cévy v případě kombinace mateří kašička + propolis + včelí jed. Na podporu plodnosti byla s úspěchem použita i kombinace mateří kašičky s olejem z tresčích jater, možná je i kombinace mateří kašička + omega-3. (2, 35-37)