Výzkumy přitom jednoznačně prokazují, že zhoršené prokrvení mozku zhoršuje kognitivní funkce včetně paměti. Zvyšuje také riziko vzniku Alzheimerovy choroby a dalších typů demence. Snaha dostat do tohoto klíčového orgánu více krve je tedy zcela zásadní.

Situace je zde navíc trochu specifická, protože mozkové cévy se od těch ve zbytku těla výrazně liší. V jejich rámci totiž funguje tzv. hematoencefalická bariéra, která odděluje krevní oběh od mozkové tkáně a chrání ji tak před průnikem toxinů a dalších negativně působících látek. Tato bariéra je zajištěna především mechanicky – spojení mezi buňkami mozkových cév jsou až 100x těsnější než u jiných periferních cév. Na jejím udržování se ale podílejí i některé typy mozkových buněk (například astrocyty) či buňky imunitního systému.

Narušení hematoencefalické bariéry je typické například pro Azheimerovu chorobu, Parkinsonovu chorobu, roztroušenou sklerózu či epilepsii.

Proč prokrvení mozku vázne?

Prokrvení všech tkání těla negativně ovlivňuje především ateroskleróza neboli kornatění tepen. Jde o nemoc, při níž vznikají v cévách usazeniny, které zužují jejich průsvit a zhoršují jejich pružnost. Cévami tak proteče méně krve a tkáně celého těla trpí nedostatkem kyslíku a živin.

Zajímavé ale je, že tato souvislost platí i obráceně. Nedostatečný průchod krve cévami totiž způsobuje epigenetické změny, které mají za následek vznik aterosklerózy.

Narušené prokrvení mozkové tkáně, ať už je způsobeno chronickými změnami (ateroskleróza, vysoký krevní tlak), nebo změnami akutními (např. při mozkové mrtvici), má i další výrazně negativní důsledek: Zhoršuje funkci výše zmíněné hematoencefalické bariéry, a to zejména tím, že způsobuje degradaci proteinů, které ji tvoří. Její narušení pak vede k průniku toxinů do mozku, kde působí destrukčně na nervové buňky, zhoršují mentální výkonnost a mohou přispět například i k rozvoji Alzheimerovy choroby.

I v případě tohoto typu demence je ale vztah oboustranný: průtok krve mozkem totiž může zhoršovat i samotná Alzheimerova choroba. Zatímco u zdravých osob se vlivem stárnutí zhoršuje průtok krví mozkovými cévami ročně o 0,1-0,5 %, u osob s Alzheimerovou chorobou je pokles 3-10 x rychlejší. Nejvíc přitom průtok krve klesá právě v částech mozku, které jsou touto nemocí postiženy nejvíce – konkrétně v hipokampu, kde sídlí naše paměť. Příčinou je pravděpodobně hromadění proteinů (tzv. beta-amyloidní plaky), které zhoršují nejen funkci nervových buněk, ale i cév.

Pro ostrý zrak i sluch

Podobně jako mozek je na prokrvení citlivé i oko – ostatně zvláště cévy v sítnici a duhovce jsou velmi podobné těm mozkovým. Cévy, které oči zásobují, jsou navíc velmi drobné, a proto může k omezení průtoku krve dojít poměrně snadno. Oko dokonce může být postiženo i mrtvicí, tedy ucpáním některé z cév krevní sraženinou. Pokud je takto postižena některá z malých cév, většinou nenastane výraznější problém. Při postižení hlavní cévy zásobující oko ale může dojít k dočasnému zhoršení vidění, a pokud není krevní oběh včas obnoven, tak i k trvalému omezení, či dokonce úplné ztrátě zraku.

Výrazným rizikovým faktorem je zde vysoký krevní tlak. Ten totiž poškozuje cévy zásobující sítnici a oční nerv, což může vést k jejich zhoršenému krevnímu zásobení a následnému poškození. Negativně na oční cévy ale působí i diabetes, a dokonce i autoimunitní choroby. Při nich totiž dochází ke zvýšené míře zánětu v různých částech těla, a pokud je zánětem poškozeno oko, negativně to ovlivní stav cév v této oblasti.

Problémy s prokrvením také mohou být jednou z příčin zhoršení sluchu – i smyslové buňky v oblasti ucha jsou totiž náročné na přívod kyslíku a živin. Výzkumy přitom ukazují, že zhoršení sluchu úzce souvisí s hladinou triglyceridů v krvi a obecně špatnou kondicí srdce, která vede ke zpomalení průtoků krve.

Jak zlepšit prokrvení

Jak tedy dostat více krve do mozku, očí a uší? Základem je pochopitelně obecná péče o kondici našich cév a snížení krevního tlaku. Přehled důležitých kroků k tomu najdete zde »

Pokud jde přímo o prokrvení mozku, zde může výrazně pomoci pohybová aktivita. Když například v rámci jednoho výzkumu absolvovala skupina osob mezi 55 a 80 lety s mírnou kognitivní poruchou roční pohybový program, který zahrnoval 5 pohybových aktivit týdně o době trvání 30-40 minut (například šlo o rychlou chůzi), došlo u nich k výraznému zlepšení pružnosti krčních tepen a zvýšení průtoku krve mozkem. Další výzkum pak zaznamenal zlepšení prokrvení mozku již po 12týdenním pohybovém programu, což s sebou neslo i zlepšení mentální výkonnosti. Důležité přitom je, že průtok krve se díky cvičení zlepšuje nejen při samotném pohybu, ale i v klidu.

Pravidelná aerobní aktivita navíc v rámci výzkumů podpořila i prokrvení očí a uší, a zlepšila tak stav těchto smyslových orgánů.

Pohyb navíc přímo ovlivňuje i procesy vzniku aterosklerózy – mění totiž epigenetické vzorce v oblasti genů, které s jejím vznikem souvisí. 

Důležitý je pochopitelně důraz na zdravé stravování, zvláště omezení konzumace sacharidů s vysokým glykemickým indexem a nasycených tuků. Vyloženě škodlivé je také kouření, které negativně ovlivňuje prokrvení všech tkání v těle, mozek, oči a uši nevyjímaje. Prokrvení mozku prokazatelně zhoršuje i spánková deprivace – zejména má nedostatek spánku vliv na průtok krve oblastmi zodpovědnými za kognitivní funkce, a to i v okamžiku, kdy řešíme nějaké úlohy náročné na myšlení.

Prokrvení můžeme podpořit i doplňky stravy. Zde je pár vědecky potvrzených možností.

Resveratrol

Barvivo z červeného vína má řadu příznivých účinků na srdce a cévy, a navíc i přímo zvyšuje prokrvení mozkové tkáně. Jde také o jeden z nejsilnějších přírodních aktivátorů enzymů jménem sirtuiny. Ty pomáhají nejen zpomalit procesy stárnutí, ale dva z nich – SIRT-1 a SIRT-3 – navíc mají výraznou ochrannou funkci v oblasti hematoencefalické bariéry. Reveratrol zlepšuje také prokrvení očí. Pomáhá také chránit astrocyty, což je druh buněk s výraznou ochrannou a podpůrnou funkcí na neurony. To platí jak v oblasti mozku, tak i oka. Astrocyty navíc pomáhají udržovat hematoencefalickou bariéru.

Ginkgo biloba

Listy tohoto stromu obsahují hned několik látek s výraznými vazodilatačními účinky (tj. způsobujícími roztažení cév). Díky tomu výrazně zvyšuje prokrvení všech tkání v těle, a zvláště efektivní je v tomto směru v oblasti mozku. Díky tomu dokáže účinně zlepšovat mentální výkonnost, a to dokonce i u osob trpících Alzheimerovou chorobou nebo vaskulární demencí.

Ginkgo navíc efektivně zlepšuje i průtok krve v oblasti očí, a tím zlepšuje schopnost vidění. Jeho pozitivní účinky byly prokázány i v případě makulární degenerace a zeleného zákalu.

Zlepšení prokrvení po podávání extraktu z ginkgo biloba bylo potvrzeno i v oblasti uší. Některé studie navíc ukazují přínos jeho podávání při tinnitu (zvonění a šumění v uších), jiné ale jeho účinnost při tomto problému nepotvrdily.

Rozmarýn

Také oblíbená středomořská bylinka podporuje prokrvení mozku, očí a uší. Zároveň pomáhá chránit nervové buňky, podporuje mentální výkonnost a paměť a užitečná je i při makulární degeneraci a tinnitu.

Quercetin

Polyfenol vyskytující se v řadě rostlinných potravin podporuje produkci oxidu dusnatého, který působí jako vazodilatant – podporuje rozšíření cév, a tím i prokrvení řady tkání v těle. Navíc má příznivý vliv na mentální výkonnost, protože podporuje v mozku množení mitochondrií. Tyto buněčné organely slouží k přeměně živin na energii, a při jejich disfunkci či snížení počtu dochází k zhoršení funkce příslušné tkáně. Působí také příznivě při ateroskleróze.

Omega-3

Tyto nenasycené mastné kyseliny jsou pro fungování mozku i očí zásadní. Jsou totiž mj. součástí buněčných membrán, a právě v oblasti membrán nervových buněk je jejich koncentrace obzvláště vysoká. Kromě toho ale jejich užívání zlepšuje i prokrvení mozku a očí.

Coleus forskohlii

Bylinka původem z Himaláje má rozsáhlý pozitivní vliv na srdečně cévní systém. Pomáhá snížit krevní tlak i agregaci krevních destiček a má vazodilatační účinek, čím podporuje prokrvení všech tkání těla.

Kozinec blanitý

Bylinka užívaná především v rámci tradiční čínské medicíny má ochranný efekt na nervové buňky, pomáhá snížit hladinu cholesterolu i krevní tlak, zlepšuje funkci srdce i průtok krve cévami a pomáhá zmírnit i problémy se sluchem a zrakem.

Hned několik vědeckých studií totiž prokázalo, že úbytek sluchových schopností úzce souvisí s mírou metylace některých genů v naší DNA. Jde o tzv. epigenetickou reakci, která dokáže výrazně snížit aktivitu některých genů, nebo je dokonce zcela vypnout. Část těchto epigenetických změn vzniká již v průběhu nitroděložního vývoje, řada dalších se pak přidává v průběhu života, zejména v důsledku nevhodného životního stylu.

Proč se sluch zhoršuje s věkem?

Obecně platí, že negativních epigenetických změn přibývá v průběhu života. Proto se také s věkem zhoršuje i sluch. Epigenetická podstata však byla prokázána i u jiných příčin nedoslýchavosti.

Společným rysem epigenetických reakcí přitom je, že jsou vratné. Pokud tedy jejich vlivem nedošlo ke strukturálním změnám sluchového aparátu (hlavně v průběhu nitroděložního vývoje), je možné úbytek sluchu buď zvrátit, nebo alespoň zastavit. Nutná je úprava životního stylu, zejména zdravé stravování, pravidelný pohyb, udržování optimální hmotnosti a vyhýbání se toxinům z životního prostředí. Velkou měrou pak mohou pomoci živiny či byliny s výrazným epigenetickým potenciálem ve vyšších koncentracích, tedy většinou formou doplňků stravy.

Chraňte se před volnými radikály

Stejně důležitá je ovšem i ochrana před volnými radikály. Příliš vysoká hladina reaktivných sloučenin kyslíku totiž v těle zvyšuje produkci hormonu glutathionu, což má za následek změny v metylaci genů. V centru naší pozornosti by tam měly stát hlavně sloučeniny, které v obě spojují vysoký epigenetický a antioxidační potenciál.

Užitečné živiny a byliny

Omega-3 nenasycené mastné kyseliny jsou známé svým pozitivním vlivem na úroveň metylace DNA, zároveň však pomáhají předcházet nedoslýchavosti pomocí ovlivnění metabolismu homocysteinu.
Více o omega 3 čtěte zde https://www.epivyziva.cz/omega-3-nenasycene-mastne-kyseliny/

Pomoci může i resveratrol, čili barvivo obsažené v hroznovém víně. Tato epigeneticky působící látka, která má mimochodem i velice silný antioxidační potenciál, totiž zpomaluje stárnutí buněk, a proto je i vhodno prevencí nemocí, které se stárnutím souvisejí – včetně ztráty sluchu. Studie Dr. Michaela Seidmana navíc prokázala, že jeho užívání preventivně brání poškození sluchu při vystavení nadměrnému hluku. Hluk totiž může způsobit nejen mechanické poškození ucha, ale při dlouhodobém působení má vliv i na epigenetické procesy. Díky tomu je reveratrol velice vhodnou substancí k preventivnímu užívání pro osoby, které jsou nadměrnému hluku vystaveni například v zaměstnání, ale třeba i pro milovníky velmi hlasité hudby.
Více o resveratrolu čtěte zde https://www.epivyziva.cz/resveratrol/

Preventivně proti ztrátě sluchu působí i karotenoidy, které obvykle bývají i velice silnými antioxidanty. Typickým zástupcem spojujícím antioxidační a epigenetický efekt je astaxantin.
Více o astaxantinu čtěte zde https://www.epivyziva.cz/astaxantin/

Důležitá se zdá i role zinku. Jeho nízká hladina je totiž typická při řadě případů nedoslýchavosti. U osob, které nízkou hladinu zinku mají, bylo pak při jeho podávání zaznamenáno výrazné zlepšení sluchu. Nedostatek zinku se navíc může podílet i na vzniku tinnitu (pískání, šum a další zvuky v uších). Zinek je přitom nejen důležitou součástí mnoha enzymů, ale má i epigenetický účinek.
Podceňovat bychom však neměli ani příjem některých vitaminů, zejména E a C.