Kůže tvoří důležitou bariéru mezi naším tělem a vnějším prostředím. Stará se, aby dovnitř neproniklo to, co tam být nemá (například patogeny), a stejně tak hlídá, aby ho opouštělo jen to, co má (například přesně dané množství potu.

Tato bariéra trochu připomíná zeď: Je tvořena přibližně patnácti vrstvami mikroskopických cihliček – buněk jménem korneocyty, které drží pohromadě „malta“ tvořená ceramidy, cholesterolem a mastnými kyselinami. Jeden důležitý rozdíl tu ale je. Zatímco zeď se jednou postaví a pak stojí, dokud ji nezničí vnější vlivy, v oblasti pokožky probíhá neustálá obnova: hluboko v její bazální vrstvě neustále z kmenových buněk vznikají epidermální buňky, které se diferencují do bazálních, trnových a granulárních buněk, až se z nich nakonec stanou „cihličky“ korneocytů. Jde o poměrně složitý proces řízený řadou genů, které jsou regulovány mnoha epigenetickými reakcemi. A právě jejich průběh úzce souvisí s rovnováhou střevního mikrobiomu a s imunitními procesy, které střevní bakterie pomáhají regulovat.

Hodné a zlé bakterie s vlivem na pokožku

Některé střevní mikroorganismy a jejich metabolity například podporují hromadění regulačních T-buněk, což jsou lymfocyty s protizánětlivým účinkem. Mezi tyto „hodné“ bakterie patří třeba Bacteroides fragilis, Faecalibacterium prausnitzii nebo bakterie patřící mezi Clostridium IV a XI. Řada přátelských mikroorganismů produkuje také mastné kyseliny s krátkým řetězcem, například butyrát, který rovněž působí protizánětlivě – potlačuje totiž vznik, migraci a adhezi zánětlivých cytokinů.

„Hodné“ bakterie regulují i imunitní systém a mají i ochranný vliv na buňky pokožky i střevní stěny. Například Lactobacillus LGG vylučuje protein p40, který potlačuje buněčnou smrt zprostředkovanou cytokiny, a tím brání narušení kožní i střevní bariéry. Právě střevní bariéra přitom může hrát ve zdraví pokožky důležitou roli. Když totiž do krve proniknou některé škodlivé metabolity, nebo dokonce i přímo střevní mikrobi, může se to ohrozit i zdraví pokožky. Například v krvi pacientů s lupenkou byla nalezena DNA některých střevních bakterií.

Existuje i přímý vztah mezi rovnováhou střevního a kožního mikrobiomu. Například mastné kyseliny s krátkým řetězcem vznikající uvnitř střev, tedy butyrát, propionát a acetát, podporují růst přátelských kožních bakterií, které jsou důležité pro odolnost vůči některým patogenům, včetně například zlatého stafylokoka. Působí také protizánětlivě a zvyšují integritu střevní bariéry. Platí také, že když je kožní bariéra narušena například chemickou cestou nebo působením UV záření, pomůže kvalitní střevní i kožní mikrobiom k její rychlejší obnově, a dokonce i podpoří hojení ran.

Naopak existuje i řada typických „zlounů“, kteří, pokud se ve střevech vyskytnou ve větším množství, negativně ovlivňují zdraví celého těla, pokožku nevyjímaje. Například segmentované vláknité bakterie podporují tvorbu a akumulaci lymfocytů Th17, které zvyšují míru zánětu a bývají dávány do souvislosti i se vznikem autoimunitních onemocnění. Jejich akumulace může přispívat například ke vzniku lupenky, Behcetovy choroby nebo kontaktní dermatitidy.

Problémy může způsobovat i narušení acidobazické rovnováhy v některých částech trávicího traktu. Pokud se například sníží kyselost v tenkém střevě, začnou něj pronikat bakterie obývající tlusté střevo, což vede ke zhoršenému vstřebávání mikroživin – například kyseliny listové, zinku, chromu, selenu a omega-3. To se pak projeví zhoršením zdraví kůže i dalších systémů v těle (prokázána je například souvislost se vznikem akné).

Potvrzeny byly dokonce i překvapivé souvislosti kůže, střevního mikrobiomu a psychiky. Když jsme totiž vystaveni silnému psychickému stresu, začne střevní mikrobiom produkovat neurotransmitery serotonin, norepinefrin a acetylcholin. Ty jsou sice v mozku nezbytné pro přenos signálů mezi nervovými buňkami, ve střevech jsou ale zároveň schopny napáchat nepěkné věci, protože narušují integritu střevní bariéry a zvyšují míru zánětu v celém těle, kůži nevyjímaje.

Kožní potíže související s rovnováhou střevního mikrobiomu

Akné

Tento nepříjemný kožní problém postihuje přibližně 85 % dospívajících. Dochází při něm k nadměrné tvorbě kožního mazu, zúžení vývodů, kterými tento maz odchází, a zánětu zprostředkovaného bakterií Propionibacterium acnes. Velkou roli tu hraje stravy bohatá na sacharidy, která ovlivňuje signalizaci inzulinu podobného růstového faktoru IGF-1.

Vznik akné přitom úzce souvisí i s rovnováhou střevního mikrobiomu. Některé střevní bakterie totiž ovlivňují důležitou signální dráhu mTORC1, která souvisí s regulací tvorby lipidů a zánětu.

Atopická dermatitida

Atopická dermatitida neboli atopický ekzém je nejčastějších chronické svědivé zánětlivé kožní onemocnění – postihuje 15–30 % dětí a 2–10 % dospělých.  V posledních letech přitom byly objeveny zajímavé souvislosti jak s imunitními funkcemi, tak se střevním mikrobiomem. Atopická dermatitida tak už není chápána jako čistě alergický problém, ale spíše jako dysfunkce kožní bariéry a imunitní odpovědi zároveň.

Atopická dermatitida je z velké části dědičná, za což může mutace v genu kódujícího bílkovinu filaggrin (FLG). Ta je nezbytná pro udržování bariérové funkce a hydratace pokožky, a právě proto zmíněná mutace vede i ke zvýšené citlivosti vůči působení alergenů. To totiž mohou kvůli narušení kožní bariéry proniknout do pokožky, kde následně spustí imunitní reakci, která je provázená zvýšenou tvorbou zánětlivých cytokinů. Ty pak poškozují kožní buňky a způsobují otoky a svědění.

Velkou roli zde opět hraje i rovnováha střevního mikrobiomu. Pokud je narušená, klesá tvorba mastných kyselin s krátkým řetězcem, které mají protizánětlivé účinky a pomáhají udržovat integritu kožní bariéry. Ve střevech pacientů s atopickou dermatitidou byl například opakovaně potvrzen nedostatek bakterie Faecalibacterium prausnitzii.

Lupenka

Lupenka neboli psoriáza byla dlouho považována za problém související především s nadměrnou proliferací (dělením) kožních buněk keratinocytů. Postupně se ale ukázalo, že jde především o zánětlivý a imunitní problém, který opět úzce souvisí i s rovnováhou střevního mikrobiomu. Typická je tady opět akumulace lymfocytů Th-17, které zvyšují nejen produkci zánětlivých cytokinů (např. IL-17), ale i cytokinů způsobujících nadměrnou proliferaci keratinocytů (např. IL-20 a IL-22).

A i tady opět existuje přímá souvislost se střevním mikrobiomem, protože mastné kyseliny s krátkým řetězcem (např. butyrát) jsou schopny ovlivnit, zda se tzv. naivní T-buňky vyvinou v protizánětlivě působící regulační T-buňky, nebo v prozánětlivé lymfocyty Th-17. U pacientů s lupenkou bylo navíc opět prokázáno nízké zastoupení některých „hodných“ střevních bakterií, například bifidobakterií, laktobacilů, Faecalibacterium prausnitii, Parabacteroides či Coprobacillus, a naopak zvýšený výskyt řady patogenních bakterií, včetně například campylobakterií, Escherichia coli nebo původců salmonelózy.

Stárnutí kůže a vznik vrásek

Pro stárnutí kůže je typická ztráta její bariérové funkce, snížení hydratace i obsahu tukových složek, změněná aktivita melanocytů, hromadění buněk souvisejících se zvýšenou mírou zánětlivých procesů (žírné buňky, eozinofily, mononukleární buňky apod.), redukce krevních kapilár a úbytek kolagenu.

Studie přitom ukázaly, že podle stavu, v jakém se nacházejí tělesné mikrobiomy, lze poměrně přesně předpovídat, jak rychle bude postupovat stárnutí – a to jak pokožky, tak i celého těla. Jednotlivé mikrobiomy (zejména střevní a kožní) totiž ovlivňují metabolické dráhy v orgánech a tkáních, a dokonce i epigenetické procesy související s rychlostí stárnutí.

Jednou z hlavních příčin stárnutí pokožky je působení UV záření, které způsobuje oxidativní stres, zvyšuje míru zánětu v pokožce a aktivuje procesy vedoucí k poškození kolagenových vláken. Důsledkem je ztráta pevnosti a pružnosti kůže, tvorba vrásek, úbytek hydratace a poruchy pigmentace. Expozice UV záření dokonce dočasně mění složení kožního mikrobiomu.

Zároveň ale platí i opačná souvislost, tedy že složení kožního mikrobiomu ovlivňuje odolnost vůči UV záření. S věkem se přitom tento aspekt zhoršuje. Například děti mají na pokožce velký podíl cyanobakterií, které dokáží pomocí svých metabolitů UV záření rozptylovat a přeměňovat na teplo, aniž by docházelo ke zvýšené produkci volných radikálů. S věkem ale podíl těchto mikroorganismů výrazně klesá a s tím se zhoršuje i negativní dopad UV záření na pokožku.

Vědci identifikovali i další bakteriální kmeny, které se stárnutím pokožky souvisí: Pozitivně působí například laktobacily, Verrucomicrobia, Parabacteroides nebo Eggerthella, negativně například Eubacterium coprostanoligenes, Parasutterell nebo Victivallaceae.

Negativně složení kožního mikrobiomu ovlivňují kromě UV záření i škodliviny z životního prostředí, špatná výživa, stres, nedostatek spánku a další faktory.

Jak podpořit pokožku a mikrobiom zároveň

Pro zdraví střevního mikrobiomu je klíčová výživa. I střevní bakterie totiž musí něco jíst a k dispozici mají jen to, co jim my sami dodáme prostřednictvím stravy. Velký problém je především to, co označujeme jako „typickou západní stravu“, tedy jídelníček bohatý na sacharidy s vysokými glykemickým indexem, nasycené tuky a vysoce průmyslově zpracované potraviny, a naopak chudý na vlákninu. Právě taková strava je například považována za důvod, proč v posledních desetiletích výrazně stoupl výskyt atopické dermatitidy a dalších zánětlivých kožních onemocnění.

Roli hraje ale i pravidelný pohyb, stres, dostatek spánku, působení škodlivin z životního prostředí a další faktory. Pomocnou ruku mohou nabídnout i některé doplňky stravy, které mají pozitivní vliv jak na střevní mikrobiom, tak na zdraví a stárnutí pokožky. Zde jsou některé z nich.

Probiotika

Užívání některých probiotických bakterií se v rámci preklinických i klinických studií projevilo například zvýšením tloušťky kůže, zlepšením jejího prokrvení, omezením ztrát vody v pokožce, zlepšením funkce kožní bariéry, a dokonce i kvality vlasů. Šlo zejména o bakterie z rodu laktobacilů, například L. acidophilus, L. reuteri, L. breves, L. helveticus, L. rhammosus, nebo L. paracasei. V pokusech na myších pak vedlo podávání Lactobacillus reuteri ke zrychlení hojení ran.

Laktobacily mohou pomoci i v prevenci stárnutí kůže, protože jejich buněčné stěny obsahují kyselinu lipoteichoovou (LTA), která má protizánětlivé účinky a je schopna zmírňovat i zánět vyvolaný působením UV zářením. V jedné studii například vedlo 12týdenní podávání L. plantarum u dobrovolníků se zvýšení elasticity a hydratace pokožky. Pozitivní účinky prokázala i bakterie L. buchneri, která se nachází v korejském fermentovaném zelí kimči, odolnost vůči UV záření zvýšily i bakterie L. acidophyllus nebo Limosilactobacillus fermentum.

Při akné se zase osvědčilo podávání L. rhamnosus, bifidobakterií nebo směsi L. acidophyllus a L. bulgaricus. Při atopické dermatitidě mělo v rámci výzkumů pozitivní efekt užívání některých laktobacilů (např. L. rhamnosus, L. acidophilus nebo L. plantarum) i bifidobakterií (např. Bifidobacterium bifidum, lactis, breve nebo longum). Při lupence zaznamenaly pozitivní výsledky studie využívající L. pentosus, L. sporogenes nebo Bifidobacterium infantis.

Jako zvláště účinná se u různých potíží ukázala i tzv. synbiotika, tedy kombinace probiotik a prebiotik (tj. vlákniny).

EGCG

Epigalokatechin galát ze zeleného čaje má výrazné antioxidační a protizánětlivé působení, za které vděčí svému vlivu jak na epigenetické procesy, tak i na střevní mikrobiom. Pozitivně ovlivňuje také některé mechanismy související se stárnutím, například produkci sirtuinů nebo telomerázy. Zároveň aktivuje keratinocyty a reguluje jejich schopnost dělení, takže má pozitivní vliv jak na tvorbu vrásek, tak i například na vznik lupenky.

Kurkumin

Jde o jeden z nejsilnějších přírodních protizánětlivých prostředků, který vyniká i působením na střevní mikrobiom i integritu střevní bariéry, stejně jako na procesy související se stárnutím. Přináší také úlevu jak při lupence, a to i v případě těžkých forem této nemoci, tak při akné.

Vitamin C

Jde o velice silný antioxidant, který účinně chrání před volnými radikály i mitochondrie, což je důležité v prevenci stárnutí. Působí také protizánětlivě a je nezbytný pro ochranu a tvorbu kolagenu i pro hojení ran.

Vitamin D3

Je nezbytný pro boj se záněty, zpomaluje stárnutí, chrání kožní buňky před působením UV záření. Jeho nízká hladina je typická pro lupenku, akné i atopické ekzémy.

Retinol

Podporuje tvorbu kolagenu, a to jak ve stárnoucí pokožce, tak v pokožce poškozené UV zářením.

Resveratrol

Patří mezi neúčinnější přírodní substance pro zpomalení procesů stárnutí, což zahrnuje i zpomalení stárnutí pokožky. Brání destrukci kolagenových vláken a podporuje tvorbu nového kolagenu, vyniká protizánětlivými a antioxidačními účinky, omezuje tvorbu vrásek, brání nadměrné pigmentaci a podporuje tvorbu sirtuinů, což jsou enzymy zpomalující procesy stárnutí. Zvyšuje také schopnost proliferace, tj. tvorby nových kožních buněk, zlepšuje regeneraci poškozené kůže, ať už jde o hojení poranění nebo hojení pokožky poškozené UV zářením, a potlačuje množení bakterií způsobujících akné.

Quercetin

Patří mezi velice silné antioxidanty s protizánětlivými a epigenetickými účinky a má pozitivní vliv i na střevní mikrobiom. Velice efektivně také chrání kolagen před destrukcí vlivem UV záření a celkově zpomaluje stárnutí pleti.

Artyčok

Má výrazný pozitivní vliv na střevní mikrobiom i stárnutí pletí. Když byl například v rámci jedné studie podáván ženám po 28 dní extrakt z listů artyčoku, došlo u nich ke zvýšení antioxidační kapacity pokožky o 20 %, hloubka vrásek se snížila o 5,2 %, drsnost pokožky o 7 % a zářivost pleti se naopak zvýšila o 19 %.

Ostropestřec mariánský

Zlepšuje regenerační schopnost kůže a chrání ji před negativními účinky UV záření. Snižuje aktivitu enzymu kolagenázy, který způsobuje štěpení kolagenu, a také enzymu elastázy, který štěpí elastan coby další bílkovinu důležitou pro pevnost a pružnost kůže.

Omega-3

Tyto nenasycené mastné kyseliny mají velice silné protizánětlivé účinky a zároveň regulují procesy související s proliferací, což je důležité například při akné nebo lupence. Při lupence jejich užívání vede ke zmírnění zarudnutí, svědění, odlupování a míry zánětu kůže.

Selen

Je součástí antioxidačních enzymů, chrání kolagenová vlákna a jeho nedostatek je typický i pro lupenku.

Zinek

Je nezbytný pro ochranu kolagenu, jeho užívání zmírňuje projevy lupenky.

Čekanka

Kořen čekanky je vynikajícím zdrojem inulinu a fruktooligosacharidů, a proto vyniká svým pozitivním působením na střevní mikrobiom. Preklinické studie prokázaly i možnou prospěšnost při lupence.

Kozinec blanitý

Podporuje rovnováhu střevního mikrobiomu, pomáhá zpomalit procesy související se stárnutím, chrání pokožku před UV zářením, zpomaluje destrukci kolagenu a zmírňuje projevy atopické dermatitidy.

Boswelie

Má pozitivní vliv na rovnováhu střevního mikrobiomu, působí silně protizánětlivě a vyniká i svým působením na pokožku – zlepšuje její elasticitu, zmírňuje tvorbu vrásek a zpomaluje její stárnutí. Je účinná i při atopickém ekzému.

Lupenka je zánětlivé onemocnění, které postihuje převážně pokožku, ale může napadat i klouby – pak mluvíme o psoriatické artritidě. Je poměrně častá, postihuje až 3 % populace a patří mezi autoimunitní onemocnění.

Charakteristickým znakem lupenky je tzv. hyperproliferace keratinocytů, tedy nadměrné rychlé množení kožních buněk. Jejich dělení je přitom věcí naprosto přirozenou, protože naše pokožka se neustále obnovuje – staré buňky odumírají a jsou nahrazovány novými. Jenže zatímco u zdravé pokožky zabere její kompletní obnova asi čtyři týdny, při lupence stejný počet buněk vznikne za pouhé čtyři dny. Kožní buňky se tak hromadí a následně do nich pronikají imunitní buňky – hlavně dendritické buňky, makrofágy a T-lymfocyty – a to vede ke vzniku zánětu.

Proč škodí nadváha?

Stejně jako u všech ostatních autoimunitních onemocnění, také u psoriázy byl potvrzen velký vliv dědičnosti. K tomu, aby se zděděné dispozice skutečně přetavily ve vznik onemocnění, je ale zapotřebí působení i dalších faktorů, z nichž mnohé jsou podstaty epigenetické – tj. jde o vnější vlivy, které dokáží měnit aktivitu některých genů v naší DNA. Rozdíly byly zaznamenány zejména v oblasti dvou základních epigenetických reakcí – tzv. metylace genů a modifikace histonů. Tyto změny pak například ovlivňují produkci cytokinů, což jsou látky účastnící se vzniku zánětlivých procesů. Rozdíl v míře těchto reakcí byl přitom nalezen nejen mezi zdravými lidmi a těmi s lupénkou, ale také mezi postiženou a zdravou pokožkou u jedné osoby.

Znamená to tedy, že pouhá přítomnost „špatných“ genů ke vniku lupénky nestačí, jej potřeba něco, co je „probudí“. Typické kožní potíže se tak často objeví po některých infekčních onemocněních, po mechanickém podráždění kůže či v období velkého stresu.

Výživa je základ

Poměrně hodně záleží i na výživě – důraz na ni je o to důležitější, že u lidí trpících lupenkou se zvyšuje i riziko kardiovaskulárních nemocí a dalších potíží, takže je třeba myslet na jejich důslednou prevenci. Pro pacienty s psoriázou je například typický nedostatek některých vitaminů a minerálů, zejména D3, B12 a selenu, takže je třeba dbát na jejich doplňování. Prospěšné jsou i potraviny s protizánětlivými účinky, zejména pak tučné ryby.

Důležité je také udržování optimální hmotnosti – výzkumy ukázaly, že lidé trpící obezitou (a to včetně dětí) mají dvojnásobné riziko, že u nich dojde ke vzniku lupénky, více jsou přitom ohroženi obézní muži. Riziková je ovšem i pouhá nadváha. Obézní pacienti navíc hůře reagují na jakoukoliv systémovou léčbu, včetně léčby biologické. K podobným zjištěním vědci dospěli také u psoriatické artritidy.

Zajímavá je rovněž souvislost s celiakií neboli alergií na lepek. Lidé s touto nemocí totiž rovněž mají zvýšené riziko, že onemocní lupenkou, a dokonce byla v mnoha případech u osob s lupénkou potvrzena i prospěšnost bezlepkové diety. Úlevu může přinést i tzv. středomořská dieta bohatá na ryby, olivový olej, zeleninu, ovoce a byliny. Negativně naopak působí strava s vysokým obsahem cukrů, nasycených tuků, škodí ale i alkohol a kouření.

Dalším faktorem, který může o vzniku lupénky spolurozhodovat, je rovnováha v oblasti střevního mikrobiomu. Lidé s lupenkou obecně mívají ve srovnání se zdravými jedinci ve střevech méně bakterií rodu Bacteroides, a naopak víc bakterií Akkermansia či Faecalibacterium. Důležité je tedy dbát i na podporu střevního mikrobiomu, například dostatečnou konzumací prebiotické vlákniny či probiotik.

Užitečné doplňky stravy

Coleus forskohlii

Bylina původem ze svahů Himaláje obsahuje unikátní látku forskolin, která ovlivňuje produkci molekuly označované zkratkou cAMP. Ta je přitom zcela nezbytná pro přenos signálů, které ovlivňují chování buněk. Právě touto cestou dokázal forskolin potlačit nadměrné dělení kožních buněk.

Butyrát

Ve střevním mikrobiomu osob trpících lupénkou se obvykle vyskytuje méně bakterií produkujících mastnou kyselinu jménem butyrát, která v organismu plní řadu důležitých funkcí. Proto může být rovněž prospěšné užívat butyrát ve formě doplňku stravy.

Genistein

Tato látka ze skupiny isoflavonů se nachází v sójových bobech a lze ji užívat také jako doplněk stravy. Pomáhá omezit nadměrné dělení kožních buněk, má silné protizánětlivé působení a působí i epigenetickou cestou – aktivitu genů souvisejících se vznikem lupénky dokázala ovlivnit již po 8 týdnech užívání.

Vitamin D3

Nízká hladina tohoto vitaminu je typická pro všechna autoimunitní onemocnění a ani lupénka není výjimkou – tím spíš, že „déčko“ kromě zásadního vlivu na imunitu ovlivňuje také proces diferenciace kožních buněk. Vitamin D3 se dokonce přidává i do mastí určených na ošetřování psoriatické pokožky.

Omega-3

Tyto nenasycené mastné kyseliny vynikají svým protizánětlivým působením a osvědčily se i při lupénce. Jejich pozitivní vliv potvrdilo 12 z 15 provedených studií, přičemž u sledovaných dobrovolníků došlo zejména ke zmírnění zarudnutí, svědění, odlupování a míry zánětu kůže. K dosažení příznivých účinků přitom bylo zapotřebí tříměsíčního užívání.

Vitamin B12

U osob s lupénkou byl zaznamenán též nedostatek tohoto vitaminu a v rámci výzkumů došlo i ke zlepšení stavu po jeho injekčním podávání.

Vitamin A

Také tento vitamin pomáhá omezit nadměrné dělení kožních buněk.

Selen

Tento stopový prvek je zcela zásadní pro fungování imunity a má také výrazné antioxidační a protizánětlivé účinky. Jeho nedostatek je rovněž u osob s lupénkou velmi častý a potvrzen byl rovněž přínos jeho užívání.

Zinek

Také u tohoto stopového prvku byla prokázána schopnost zmírnit projevy lupénky, a to již po 12 týdnech užívání.

Kurkumin

Barvivo z kořene kurkumy se vyznačuje výraznými protizánětlivými a epigenetickými účinky. Jeho užívání se osvědčilo i u těžkých forem lupénky.

EGCG

Polyfenol, jehož nejvýznamnějším zdrojem je zelený čaj má zaprvé silné protizánětlivé účinky a zadruhé působí proti nadměrné proliferaci, tj. rychlému nekontrolovatelnému buněčnému dělení. Tato schopnost se uplatňuje jak například v prevenci nádorových onemocnění, tak i při lupénce. Jde i o účinnou složku mastí.

Coleus forskohlii (CF), česky kopřivěnka, je bylina rostoucí na svazích velehor Indie a Nepálu. Patří mezi stěžejní byliny tradiční indické medicíny Ájurvédy a její mimořádné účinky prokázala i moderní věda. Obsahuje látku jménem forskolin, která ovlivňuje buněčnou signalizaci. Účinně pomáhá například při lupence, vysokém krevním tlaku či zeleném zákalu a patří rovněž mezi velmi oblíbené látky na podporu hubnutí.

Popis

Coleus forskohli je vytrvalá bylina z rodu Lamiaceae, kam patří například i máta. Může dorůstat výšky až dvou metrů, má velmi nápadně listy s purpurovým středem a zeleným okrajem a typické špičaté květy světle fialové či modré barvy. Její silné aroma připomíná kafr. Roste na suchých svazích nižších poloh Himaláje v severní Indii a Nepálu, dnes se ale již běžně pěstuje v několika asijských zemích. Ve fytoterapii se využívá její kořen. (1, 2)

Historie

CF je nedílnou součástí tradiční hindské a ájurvédské medicíny. Používá se od starověku, minimálně 3000 let. Ve starověkých sanskrtských textech je zmiňována jako tonikum zlepšující zdraví srdce a plic. (1, 2)

Účinná látka

V roce 1974 byl z CF poprvé izolován forskolin, látka chemickou strukturou patřící mezi diterpeny, u níž byla prokázána řada pozitivních účinků na lidské zdraví. Coleus forskohlii je přitom momentálně jediným známým přírodním zdrojem této látky. (3, 4)

Mechanismus působení

Coleus forskohlii dokáže velice účinně zvyšovat tvorbu cyklického adenosinmonofosfátu (cAMP), což je nezbytná látka fungující v rámci buněčné signalizace jako tzv. druhý posel. Druzí posli jsou látky, které umožňují buňkám přijímat informace z vnějšku (například od hormonů uvolněných do krevního řečiště), a tím regulovat jejich chování. Díky tomu se cAMP podílí na regulaci celé řady procesů v organismu. (5)

V zásadě lze tak říci, že cAMP v podstatě obnovuje schopnost buněk komunikovat se svým okolím a spolu navzájem. Platí přitom, že při řadě tělesných onemocněních a potížích je právě tato komunikace narušena.

CF dokáže v těle aktivovat enzym adenylát cyklázu, která je pro tvorbu cAMP nezbytná (6), a proto pomáhá produkci cAMP v buňkách těla obnovovat. Jeho účinnost je přitom opravdu mimořádná – různých studiích došlo po podání CF nebo účinné látky forskolinu k navýšení hladin cAMP 6-400x! (41)

Účinky na zdraví

Kardiovaskulární onemocnění

Jednou z nejdůležitějších schopností CF je jeho pozitivní působení při vysokém krevním tlaku. V jedné ze studií došlo například k výraznému snížení krevního tlaku u 75 % zkoumaných osob. Důvodem je zde podpora produkce cAMP ve svalovině srdce a cév, což má za následek vazodilataci (roztažení cév) a zlepšení účinnosti srdečních kontrakcí. Forskolin je dokonce diskutován jako alternativa i pro pacienty s akutním srdečním selháním. (7-9)

Působení na vazodilataci přitom zlepšuje průtok krve (a tím i zásobení kyslíkem a živinami) v řadě tkání těla. Platí to i pro srdeční svalovinu, což ocení lidé s ischemickou chorobou srdeční (angina pectoris), a také pro mozkovou tkáň, což je důležité nejen pro výživu a funkci mozku, ale také například pro rychlejší zotavení po mozkové mrtvici. (9, 10)
CF rovněž v krvi snižuje agregaci (shlukování) krevních destiček, což je proces provázející tvorbu trombů (sraženin), jež mohou ucpávat cévy. (52)

Velmi nadějně pak vypadají výzkumy, které se zaměřili na vliv kombinace forskolinu a pohybové aktivity na zdraví srdce. Pravidelný pohyb je ostatně z důležitou součástí prevence i léčby kardiovaskulárních nemocí a jednou z cest, jak na tělo působí, je přitom vliv právě na hladinu cAMP – k jejímu zvýšení dokonce dochází už po jediné tréninkové jednotce. Právě forskolin tak pravděpodobně dokáže umocnit pozitivní vliv pohybu na srdce, zejména pak na krevní tlak). (37)

Zelený zákal

Pro glaukom neboli zelený zákal je charakteristické zvyšování nitroočního tlaku, což časem vede k nervovému poškození, které může končit až úplnou slepotou. Právě důsledná kontrola nitroočního tlaku je proto pro pacienty zásadní, mnozí z nich ovšem na konvenční léčbu nereagují.

Coleus foskohlii proto patří mezi nadějné přírodní substance, které mohou nemocným s touto chorobou výrazně pomoci. V jedné ze studií například došlo ke snížení nitroočního tlaku v průměru o 10 %. Kromě orálního užívání CF je možné aplikovat i oční kapky s forskolinem (1% roztok), které snižují nitrooční tlak až po dobu pěti hodin. (9, 11, 12)

Produkce testosteronu

CF je jednou z přírodních substancí, které mohou napomoci ke zvýšení hladiny testosteronu. V rámci 12 týdnů trvající dvojitě slepé studie na obézních mužích například došlo ke zvýšení hladiny volného testosteronu o více než 16 %. (13)

Hubnutí

Coleus forskohlii patří mezi velmi oblíbené prostředky na podporu hubnutí. Jedním z důvodů je aktivace na hormony citlivého enzymu lipázy (HSL). Tento enzym přitom rozkládá zásobní tuky na volné mastné kyseliny, které pak mohou být využity jako zdroje energie. (14)

V jedné studii byl například podáván forskolinový extrakt skupině 30 obézních mužů. Po 12 týdnech u nich přitom došlo k výrazné změně složení těla – tělesný tuk byl u nich snížen v průměru o 11,2 %, zatímco u kontrolní skupiny došlo jen k velmi nevýraznému poklesu – v průměru o 1,7 %. (36)

Další zajímavý výzkum proběhl na skupině žen s nadváhou. Ty užívaly po osm týdnů 2x denně doplněk stravy obsahující Coleus forskohlii (250 mg) a přitom nijak nezměnily své stravovací ani pohybové návyky. Přesto u nich po této době došlo nejen ke snížení podílu tuku v těle, ale zároveň i k navýšení podílu svalové hmoty! Právě pro schopnost podporovat jak redukci tukové tkáně, tak i výstavbu svalové hmoty je CF oblíbeným doplňkem stravy v kulturistice. (53)
V rámci studií navíc dobrovolníci užívající CF vykazovali při redukční kúře nižší hlad a chuť k jídlu a také nižší míru únavy ve srovnání se skupinou užívající placebo. (15)

Forskolin má i významný termogenní efekt (proces přeměny kalorií na tepelnou energii), který se rovněž významně podílí na podpoře hubnutí. Na rozdíl od například kofeinu či efedrinu, které se rovněž tímto efektem vyznačují, ovšem nemá stimulační efekt. (16) Zvláště u mužů pak může podpořit úbytek na váze i vliv CF na zvýšení hladiny testosteronu. I zde navíc může hrát roli podpora produkce cAMP – obézní osoby totiž mají obecně hladinu této látky nižší než štíhlé osoby. (9)

Za zmínku stojí i výzkum, při němž byl extrakt CF podáván potkaním samicím s odstraněnými vaječníky, u nichž zabránil přibírání na váze. To naznačuje, že by mohl být velice užitečný i pro ženy v průběhu menopauzy a po ní, kdy vlivem zastavení produkce pohlavních hormonů často dochází k přibírání na váze. (38)

Rakovina

Coleus forskohlii se v rámci terapie rakoviny využívá i v tradiční indické medicíně a jeho účinnost v tomto směru potvrzují i moderní vědecké studie. Dokáže mj. epigenetickou cestou aktivovat enzym adenylát cyklázu, který se podílí na tzv. cAMP buněčné signalizaci a hraje důležitou roli i při některých procesech typických pro nádorové bujení. (16)

Forskolin také aktivuje enzym proteinová fosfatáza 2A (PP2A), která je u některých typů rakovin blokována (zejména u leukemií nebo u rakoviny prostaty). PP2A přitom blokuje vývoj rakovinných buněk, podporuje jejich apoptózu neboli programovanou buněčnou smrt, a také zvyšuje účinnost řady protinádorových léčiv. (17, 18, 30)

CF dokonce prokázal účinnost i při tzv. akutní myeloidní leukémii, což je velmi agresivní onemocnění objevující se zejména u starších osob. Zde CF působí proti proliferaci a podporuje apoptózu, a zároveň výrazně zvyšuje účinnost léků z kategorie inhibitorů GSKJ4. (19)

Štítná žláza

CF se osvědčil i při hypofunkci štítné žlázy. Dokáže zvyšovat produkci cyklického adenosin monofosfátu, čímž zlepšuje již zmíněnou cAMP buněčnou signalizaci. Díky tomu pomáhá normalizovat vylučování hormonů štítné žlázy, a to jak samostatně, tak i v kombinaci s užíváním konvenčních léků. (20)

Lupenka

Účinnost CF při lupence neboli psoriáze zatím sice nebyla potvrzena dostatečným počtem studií, jde však o tradiční způsob užití v tradiční Ájurvédské medicíně, který se s úspěchem uplatňuje i v dnešní fytoterapii.

Výzkumy přitom ukazují, že základ působení CF na tuto obtížně léčitelnou kožní chorobu je pravděpodobně rovněž v ovlivnění produkce cAMP. V případě lupenky sice neplatí, že by byla produkce této látky omezena, v buňkách pokožky ovšem vzniká nadměrné množství podobné sloučeniny, cyklického guanin monofosfátu (cGMP). Nerovnováha těchto dvou látek uvnitř buněk pak vede k jejich rychlému nekontrolovanému množení – až tisícinásobně rychlejšímu než u buněk zdravých. (21, 22) CF pak může pomoci tuto nerovnováhu zmírnit.

Při lupence byla rovněž popsána změněná aktivita tzv. beta-adrenergních receptorů, kterou CF rovněž dokáže normalizovat. (23)

Astma a alergie

Pro astma a alergie je typické, že při nich dochází k poklesu koncentrace cAMK ve svalovině dýchací soustavy. Právě CF, který tvorbu cAMP podporuje, tak například zlepšuje uvolnění svaloviny průdušek a potlačuje produkci histaminu. Díky tomu může při těchto potížích výrazně pomoci. (24, 49-51)

V jedné studii například dostávali pacienti po 6 měsíců 3× denně 10 mg forskolinu, což u nich vedlo k výraznému omezení výskytu záchvatů – 60 % z nich nemělo po dobu léčby záchvat ani jednou. (25)

Diabetes

Forskolin pomáhá snížit inzulinovou rezistenci, což je stav, kdy slinivka břišní sice produkuje inzulinu dostatek, tkáně však na něj ztrácejí citlivost, a proto dochází ke zvýšení hladiny glukózy v krvi. (26) Zároveň blokuje produkci dvou proteinů, které se podílejí na transportu glukózy (GLUT1, GLUT4), a tím rovněž napomáhá snížení hladiny glukózy v krvi. (27, 28)

Stárnutí pokožky

Forskolin činí pokožku odolnější vůči negativnímu působení UV záření a podporuje opravy případného poškození. Zároveň ovlivňuje rychlost stárnutí prostřednictvím podpory produkce cAMP a eliminace kyslíkových radikálů. (31) Navíc podporuje hojení poranění. (32)

Podpora plodnosti

Coleus forskohlii dokáže podpořit také plodnost, a to u obou pohlaví. U žen zvyšuje šance, že budou jejich vajíčka oplodněna, poté urychlují jejich dělení a zvyšují pravděpodobnost, že dospějí do stádia embrya. (33)

Výzkumy dokonce naznačují, že by mohl forskolin pomoci i ženám trpícím syndromem polycystických ovarií (PCO). Jde o nemoc, kterou trpí 5-10 % žen v plodném věku, a která je častou příčinou neplodnosti. Projevuje je tvorbou cyst ve vaječnících a je rovněž provázena zvýšenou produkcí mužských pohlavních hormonů, poruchami ovulace a menstruačního cyklu. Forskolin zde dokáže efektivně ovlivňovat hormonální i imunologickou rovnováhu, která bývá při PCO narušena, přičemž jednou z cest je opět jeho schopnost ovlivňovat produkci cAMP. Zvláště efektivní přitom může být kombinace forskolinu s běžně podávanými léky proti PCO. (39)

V případě mužů pak CF podporuje produkci cAMP ve spermiích a zvyšuje pravděpodobnost, že se spermie dostanou k vajíčku. (34) Pozitivní roli v podpoře plodnosti navíc může hrát i již zmíněný vliv forskolinu na produkci testosteronu.

Mozek

Alzheimerova choroba. Parkinsonova choroba. Huntingtonova choroba. Mozková mrtvice. Poruchy autistického spektra. Roztroušená skleróza. Traumatické poranění mozku a míchy. Roztroušená skleróza. Amyotrofická laterární skleróza. Co mají tyto choroby společné? Kromě toho, že se týkají mozku a nervové soustavy a provází je zvýšená míra zánětlivých procesů, také to, že při nich dochází k poklesu hladin signální molekuly cAMP. (41)

Pokud naopak dojde k navýšení hladin cAMP, má to na mozek celou řadu pozitivních dopadů: dochází k nárůstu synaptické síly a zvýšené produkci neurotransmiterů acetylcholinu, serotoninu a dopapinu (neurotransmiter je látka potřebná k přenesu signálu mezi synapsemi – zakončeními nervových buněk). Snižují se také negativní následky ischemie čili nedostatku kyslíku, který vzniká při například při mozkové mrtvici. cAMP dále podporuje produkci transkripčního faktoru CREB, který je nezbytný pro tvorbu bílkovin tvořících synapse, a faktoru BDNF, který je zase potřebný pro ochranu nervových buněk a tzv. synaptickou plasticitu (vytváření nových spojů mezi nervovými buňkami). Právě vznik nových propojení mezi nervovými buňkami je přitom podstatou procesu učení. (41-44)

Tím ovšem výčet důležitých rolí cAMP v mozku nekončí. Tato látka například potlačuje produkci enzymu iNOS, který se účastní vzniku zánětlivých procesů, podporuje hojení poranění nervové tkáně a účastní se procesů spojených s tvorbou paměti. Důležitý je i pozitivní vliv cAMP na mitochondrie, což jsou buněčné organely zajišťující přeměnu živin na energii. V nich díky zvýšení hladin cAMP dochází ke zvýšené produkci ATP, což je molekula, z níž mohou buňky přímo čerpat energii. Dysfunkce mitochondrií přitom způsobuje, že mozkové buňky trpí nedostatkem energie, což zvyšuje pravděpodobnost jejich poškození, či dokonce smrti. Je typická například pro autismus, Alzheimerovu chorobu a další nemoci související s funkcí nervové soustavy. (41, 45-46)

Pro prokázání pozitivního vlivu CF na lidský mozek a prevenci a léčbu nemocí nervové soustavy zatím nebyl proveden dostatek studií, vzhledem ke schopnosti forskolinu podporovat tvorbu aCMP je ale pravděpodobné, že bude mít i v tomto směru pozitivní. V pokusech na zvířatech už ostatně byla prokázána jeho schopnost zmírňovat záněty v oblastech mozku, chránit jeho buňky před působením volných radikálů, zlepšovat v mitochondriích produkci ATP (a tím i dodávat více energie mozkovým buňkám) a stimulovat procesy učení a paměti. (41)

Pro autismus, ale i Alzhaimerovu a Parkonsonovu chorobu je rovněž typická vysoká míra produkce volných kyslíkových radikálů, kvůli níž dochází například k tzv. peroxidaci lipidů. U osob s poruchou autistického spektra přitom při zvýšení oxidativního stresu dochází ke ztrátě již získaných jazykových dovedností. I tady tak může Coleus forskohlii pomoci. (47)

Některé studie rovněž naznačují, že forskolin může být přínosný také při depresi a schizofrenii. (48)

Játra

CF má celkově pozitivní vliv na játra. Pomáhá chránit jejich buňky, podporuje opravy poškozené jaterní tkáně a chrání je před zánětlivými a nekrotickými procesy. (41)

Výzkumy na zvířatech také ukázaly, že v kombinaci s úpravou stravy může být Coleus forskohlii účinný při nealkoholické hepatosteatóze – zánětlivému onemocnění provázenému ztučněním jater, které bývá často předstupněm jaterní cirhózy či nádorového onemocnění tohoto orgánu. (40)

Močové infekce

Infekce močového traktu patří mezi úporné potíže, které jsou obtížně léčitelné antibiotiky nebo se navzdory léčbě se opakovaně vracejí. Důvodem je fakt, že antibiotika málokdy zničí všechny bakterie – některé přežijí díky tomu, že se „ukryjí“ do malých výklenků ve sliznici močového měchýře, a po ukončení léčby mohou znovu způsobovat infekce. Coleus forskohlii přitom nejen sám působí antibakteriálně, ale zároveň zvyšuje schopnost antibiotik ničit bakterie E. Coli, které jsou nejčastějším původcem infekcí močového traktu. (54)

Užívání a kontraindikace

CF, popřípadě forskolin se nejčastěji užívá orálně, možné jsou však i jeho aplikace nitrožilně, inhalací nebo ve formě očních kapek.

Obecně je CF (stejně jako z něj izolovaný forskolin) považován za bezpečnou látku. Při orálním užívání nebyly zaznamenány žádné negativní vedlejší účinky. Při nitrožilní aplikaci se mohou vyskytnout návaly horka nebo výrazné snížení krevního tlaku, při inhalaci kašel, podráždění průdušek či neklid a při podání ve formě očních kapek bylo v některých případech zaznamenáno podráždění očí. (29)

V pokusech na potkanech byla ovšem zaznamenána toxicita užívání CF u zvířat, které byly krmeny stravou s velmi vysokým obsahem škrobů. (35) U člověka podobný efekt prokázán nebyl, přesto je vhodné to při užívání CF se zdroji škrobu nepřehánět (tj. omezit brambory, pečivo, těstoviny apod.)

CF není vhodné užívat v těhotenství, při kojení, krvácivých onemocněních, nízkém krevním tlaku a také v období dvou týdnů před plánovanými chirurgickými zákroky (může zvýšit krvácení). Můžou se rovněž vyskytnout nežádoucí interakce s některými léky, zejména jde o tzv. blokátory kalciových kanálů (užívají se při vysokém krevním tlaku), léky na podporu krevního oběhu (nitráty) a léky snižující srážlivost krve (např. aspirin, warfarin, heparin či diclofenac). (29) Obecně platí, že při užívání jakýchkoliv léků je vhodné konzumaci CF konzultovat s ošetřujícím lékařem.