Moc práce, starosti, které vám nedají spát, večírek, na kterém nesmíte chybět, rozehraná počítačová hra, kterou je vám líto přerušit v nejlepším… Důvodů, proč lidé omezují dobu spánku, je celá řada. Důsledky tohoto přístupu však mohou mít na náš organismus závažné dopady.

To, že nedostatek spánku člověku nesvědčí, je známo již dlouho. Doposud však vědci mluvili především o okamžitých negativních dopadech. Snad každý ostatně už zažil situaci, kdy je vlivem nevyspání unavený, nemyslí mu to, zhoršuje se mu reakční doba, je nevrlý a předrážděný.

V posledních letech však proběhly výzkumy prokazující, že důsledky dlouhodobého spánkového deficitu jsou mnohem závažnější. Když totiž šidíme spánek, začne v našem těle probíhat série tzv. epigenetických chemických reakcí (zejména jde o metylaci genů a acetylaci histonů – více zde: https://www.epivyziva.cz/co-je-epigenetika/) Ty přitom dokáží některé geny v naší DNA zcela vypnout, takže důsledek je stejný, jako kdyby v našich buňkách vůbec nebyly.

3 důvody, proč nešidit noční odpočinek

Prozatím byly vědeckými výzkumy prokázány tři epigenetické cesty, kterými spánek ovlivňuje naše zdraví a psychickou pohodu. Je ale pravděpodobné, že zdaleka nejde o konečné číslo.

1. Zlepšení imunity
Podle studie zveřejněné v roce 2012 v odborném časopise American Journal of Respiratory Critical Care Medicine zvyšuje nedostatek spánku v těle úroveň metylace genu FOXP3, který se podílí na tvorbě T-lymfocytů, a tím snižuje jeho aktivitu. Metylace zmíněného genu zároveň negativně ovlivňuje proběh zánětlivých procesů v těle. Spánek navíc naopak prokazatelně zvyšuje naše šance v boji proti mikrobům všeho druhu.

2. Méně stresu a lepší spánek
Může to znít jako protimluv – když je člověk nevyspalý, měl by přece usnout, jako když ho do vody hodí. Opak je ale pravdou. Poslední výzkumy prokázaly, že nedostatek spánku způsobuje epigenetické změny v oblasti části mozku jménem hipokampus (zejména jde o metylaci genů a acetylaci histonů). Důsledkem je zvýšení úrovně stresu a zároveň zhoršení schopnosti těla se s působením stresu vyrovnat. Jenže právě stres je jednou z hlavních příčin toho, proč se nám nedaří usnout, a proto tedy platí, že dlouhodobé omezování spánku může časem vést k problémům s nespavostí.

3. Ochrana proti rakovině
Již nějakou dobu je známo, že narušení spánkového rytmu (například při práci na směny) anebo například působení světla v průběhu spánku narušuje produkci hormonu melatoninu, což má za následek zvýšení rizika nádorového bujení. V roce 2014 ovšem bylo prokázáno, že tyto procesy mají epigenetickou podstatu – snížená tvorba melatoninu totiž způsobuje změny v metylaci DNA genů, které mají za úkol chránit naše tělo před nádorovými procesy. Další výzkumy pak naznačují, že podobný efekt má i obecně nedostatek spánku. Dostatečný noční odpočinek tak patří mezi nejdůležitější součásti prevence rakoviny.

Když se usnout nedaří

Kozlík lékařský, meduňka, chmel… O těchto bylinách slyšel každý, kdo se alespoň trochu zajímá o přírodní léčbu. Při nespavosti pochopitelně představují dobrou volbu, my se ale, protože už víme, jakou roli při tomto problému hraje epigenetika, podíváme na pomoc z oblasti epigeneticky působících bylina a živin.

Šišák bajkalský –  jde o velice účinnou volbu při úzkostech a depresích, které mohou být příčinou problémů se spánkem. Funguje ovšem při nespavosti obecně.
Více o šišáku čtěte zde: https://www.epivyziva.cz/sisak-bajkalsky/

Kurkumin – pozitivně ovlivňuje hladinu stresového hormonu kortizolu a tím snižuje celkovou úroveň stresové zátěže organismu. Jeho užívání je ovšem vhodné obecně v okamžiku, kdy se vám spánku z jakéhokoliv důvodu nedostává – pomáhá totiž zvrátit negativní epigenetické změny vzniklé v důsledku chronického spánkového deficitu. Více o kurkuminu čtěte zde: https://www.epivyziva.cz/kurkumin/

Omega-3 – tato živina se vyznačuje celkovým příznivým vlivem na psychiku a může efektivně pomoci i při nespavosti. Osvědčila se dokonce i při léčbě nespavosti u dětí. Více o omega-3 čtěte zde: https://www.epivyziva.cz/omega-3-nenasycene-mastne-kyseliny/