Řada faktorů, které na nás působí v průběhu života ovlivňuje chemické reakce, které dokáží některé geny zcela vypnout, nebo naopak zapnout, a tím například zásadně ovlivnit naši odolnost vůči mnoha nemocem.

Chybějící kamínek do mozaiky poznání

V našem seriálu už jsme psali o řadě bylin a živin, které dokáží měnit aktivitu důležitých genů v naší DNA – namátkou jmenujme například EGCG, kurkumin, granátové jablko, resveratrol, OPC, rozmarýn, šišák bajkalský, astaxantin či omega-3 nenasycené mastné kyseliny. Tyto byliny a živiny mají díky svému epigenetickému potenciálu schopnost snižovat riziko řady nemocí a podporovat i jejich léčbu. Platí to přitom i pro ty nejvážnější, jako je rakovina, nemoci srdce a cév či Alzheimerova či Parkinsonova choroba.

To vše již věda mnohokrát prokázala. Existují však i studie, které potvrzují epigenetické účinky metod alternativní medicíny, které nepoužívají žádné „hmotné“ substance (tj. nic, co by pacient konzumoval), ale pracují například s energií.

Když k tomu tedy připočteme skutečnost, že věda již prokázala i působení mnoha psychických stavů na aktivitu některých genů, získáváme tím celou hrst chybějících kamínků do obrazu toho, co všechno ovlivňuje naše zdraví. A především to staví do úplně nového světla metody alternativní medicíny.

Čínská medicína

Výzkum čínských vědců z roku 2013 (Hsieh H.-Y. a kol.) prokázal, že více než třetina substancí používaných tradiční čínskou medicínou v těle reaguje s enzymy, které jednu ze tří základních epigenetických reakcí – modifikaci histonů. Několik výzkumů už ovšem prokázalo i to, že epigenetické mechanismy v těle dokáže ovlivňovat i akupunktura, coby metoda, která donedávna vysvětlovala svou účinnost pouze ovlivňováním toků energie (jejíž účinnost nikdy nikdo neprokázal, řekli by skeptici).

Vědecké studie tak například potvrdily například to, že stimulace určitých bodů spouští v těle kaskádu epigenetických reakcí, které ovlivňují geny pro řízení angioneogeneze (tj. tvorbu nových cév) v srdečním svalu. V důsledku toho se snižuje riziko vzniku infarktu, zmírňují se následky v případě, že infarkt již proběhl (výzkum He S.-Y., 2014) anebo se zlepšují symptomy u anginy pectoris (Wang J., 2015). Další studie (Park J., 2015) pak prokázala, že tato metoda dokáže ovlivnit aktivitu genu p53, který hraje důležitou roli při vzniku Parkinsonovy choroby.

Masáž

Masáže jsou součástí mnoha postupů alternativní medicíny a prakticky nikdo nezpochybňuje jejich pozitivní vliv na zmírnění bolestí pohybového aparátu. Velice často mívají také protizánětlivý efekt. Jejich přímý epigenetický účinek zatím nebyl prokázán, spekuluje se ale o tom, že by mohly mít schopnost ovlivňovat aktivitu genů působících v oblasti nervové soustavy. Napovídají to studie zkoumající vliv masáží na předčasně narozené děti – u nich totiž vedly k urychlení zrání mozku.

V každém případě ale platí, že masáže snižují úroveň stresu, který má prokazatelný negativní epigenetický efekt.

Hypnoterapie

Léčba pomocí hypnózy funguje skvěle nejen v případě psychických potíží, ale například i v léčbě bolesti. Studie zaměřená na pacienty trpící syndromem dráždivého tračníku například prokázala zlepšení symptomů a 80% snížení závislosti na lécích. Popsán byl také protizánětlivý efekt, snížení buněčného oxidativního stresu a vliv na růst kmenových buněk. Studie zaměřené na epigenetické změny při hypnoterapii pak popsaly například změny v metylačních vzorcích DNA, které následně ovlivňují funkci mozku a duševní zdraví (Serapinas D., 2012). Spekuluje se rovněž o tom, že nejen hypnóza, ale i například metody využívající pozitivní představy mají vliv na aktivitu genů souvisejících s citlivostí na bolest (Dobson C. E., 2014).

Aromaterapie

Vdechování vonných esencí je skvělým prostředkem, jak snížit stres a zlepšit náladu. Ovlivňuje totiž tvorbu neurotransmiterů (tj. látek nutných pro přenos nervových vzruchů), zejména pak dopaminu. Výzkumy (např. Lv X. N. a Liu Z. J., 2013) přitom naznačují, že právě to by mohlo být způsobeno epigenetickými mechanismy.

Zajímavý byl rovněž výzkum srovnávající účinek klasických a aromamasáží na snížení nepříjemných projevů menopauzy. Aromamasáže z toho vyšly výrazně lépe, což vědci přičítají právě jejich schopnost epigeneticky regulovat některé geny (Kanherkar R. R., 2014).

Homeopatie

I tato metoda pravděpodobně má epigenetické účinky – výzkum z roku 2013 (Samadder A. a kol.) například prokázal, že lék Lycopodium clavatum ovlivňuje funkci genu, který řídí tzv. apoptózu neboli buněčnou smrt. To je důležité v prevenci rakoviny – normální buňky mají totiž v sobě zakódováno, že pokud jsou vážně poškozeny, tak samy sebe zničí. Rakovinné buňky ale mají schopnost apoptózy narušenou, a proto se dále nekontrolovaně množí.

Další výzkum (Khuda-Bukhsh A. R., 2013) pak potvrdil, že léčiva Condurango a Hydrastis Canadensis dokáží měnit funkci až stovky genů v naší DNA zejména prostřednictvím ovlivnění reakce jménem metylace genů.

Více zbraní, větší účinek

Výzkumů prokazujících epigenetické působení metod alternativní medicíny je zatím jen hrstka. Epigenetika je však velmi mladá věda, takže lze očekávat, že budou přibývat, a třeba se i dočkáme toho, že její metody konečně dojdou uznání i u zarytých skeptiků.

Existují pochopitelně stavy, při nichž se bez lékařské pomoci neobejdeme, zvláště u chronických potíží ale platí, že nejlepších účinků dosáhneme úpravou našich epigenetických vzorců. A čím více prostředků přitom zkombinujeme, tím je šance na úspěch vyšší. Právě kombinace epigeneticky působících doplňků stravy a metod alternativní medicíny má opravdu silný potenciál, zvlášť když k tomu ještě přidáme úpravu životního stylu.

Pokud nám například lékař zjistí aterosklerózu a vysoký cholesterol, je zcela zbytečné hned začít užívat statiny s celou řadou vedlejších účinků. Pokud například nasadíme kombinaci granátového jablka nebo resveratrolu s vitaminem K2 a doplníme to akupunkturou, úpravou stravy a pravidelným pohybem, může být efekt daleko vyšší než u chemických léků. Podobně třeba u Parkinsonovy nemoci může skvěle zafungovat kombinace akupunktury či energetické léčby a EGCG nebo kurkuminu. A tak bychom mohli pokračovat v případě většiny chronických nemocí.