<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>glykemie | EpiVýživa.cz</title>
	<atom:link href="https://www.epivyziva.cz/klicova-slova/glykemie-2/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://www.epivyziva.cz</link>
	<description>Epigenetický přístup k výživě</description>
	<lastBuildDate>Wed, 05 Nov 2025 10:04:14 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=7.1</generator>

<image>
	<url>https://www.epivyziva.cz/wp-content/uploads/2018/10/cropped-logo-epivyziva-pikto-512-32x32.png</url>
	<title>glykemie | EpiVýživa.cz</title>
	<link>https://www.epivyziva.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Kotvičník zemní</title>
		<link>https://www.epivyziva.cz/kotvicnik-zemni/</link>
					<comments>https://www.epivyziva.cz/kotvicnik-zemni/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[epivyziva.cz]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 29 Sep 2025 08:41:04 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Byliny]]></category>
		<category><![CDATA[afrodiziakum]]></category>
		<category><![CDATA[bolest]]></category>
		<category><![CDATA[cholesterol]]></category>
		<category><![CDATA[deprese]]></category>
		<category><![CDATA[diabetes]]></category>
		<category><![CDATA[glykemie]]></category>
		<category><![CDATA[imunita]]></category>
		<category><![CDATA[Kotvičník zemní]]></category>
		<category><![CDATA[plodnost]]></category>
		<category><![CDATA[rakovina]]></category>
		<category><![CDATA[sexualita]]></category>
		<category><![CDATA[síla]]></category>
		<category><![CDATA[Sport]]></category>
		<category><![CDATA[srdce a cévy]]></category>
		<category><![CDATA[svaly]]></category>
		<category><![CDATA[testosteron]]></category>
		<category><![CDATA[úzkost]]></category>
		<category><![CDATA[zánět]]></category>
		<category><![CDATA[zubní kaz]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.epivyziva.cz/?p=10166</guid>

					<description><![CDATA[<p>Tribulus terrestris Pro jeho výrazné účinky na sexualitu a plodnost se mu někdy říká „zelená viagra“, kotvičník zemní toho ale umí mnohem víc – například pomáhá s&#160;problémy v&#160;oblasti močových cest, podporuje imunitu, funkci srdce a cév a dokonce dokáže snížit hladinu krevní glukózy. Rod kotvičník (Tribulus) zahrnuje asi 20 druhů rostoucích na různých místech světa. [&#8230;]</p>
The post <a href="https://www.epivyziva.cz/kotvicnik-zemni/">Kotvičník zemní</a> first appeared on <a href="https://www.epivyziva.cz">EpiVýživa.cz</a>.]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p class="wp-block-paragraph"><em>Tribulus terrestris</em></p>



<p class="has-medium-font-size wp-block-paragraph"><strong>Pro jeho výrazné účinky na sexualitu a plodnost se mu někdy říká „zelená viagra“, kotvičník zemní toho ale umí mnohem víc – například pomáhá s&nbsp;problémy v&nbsp;oblasti močových cest, podporuje imunitu, funkci srdce a cév a dokonce dokáže snížit hladinu krevní glukózy.</strong></p>



<p class="wp-block-paragraph">Rod kotvičník (Tribulus) zahrnuje asi 20 druhů rostoucích na různých místech světa. Ájurvéda využívá k&nbsp;léčení tři druhy běžně se vyskytující v&nbsp;indii: Tribulus cistoides, Tribulus alatus a kotvičník zemní (Tribulus terrestris). V&nbsp;západní fytoterapii si pak největší popularitu získal právě poslední jmenovaný.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Kotvičník zemní je jednoletý keř, který se přirozeně vyskytuje ve středomořských, subtropických, ale i pouštních klimatických oblastech. Nejběžnější je v&nbsp;Indii, kde roste prakticky na celém území, a to včetně horských oblastí až do nadmořské výšky 3&nbsp;300 m. Hojně se vyskytuje také v Číně, na jihu USA, v&nbsp;Mexiku, Španělsku a Bulharsku. Je vysoký 10–60 cm a pokrytý jemnými chloupky. Listy jsou vstřícné, eliptické nebo kopinaté. Kvete žlutě, plody mají světlou, zelenožlutou barvu a hvězdicovitý tvar, který může připomínat kravské kopyto. V&nbsp;každém z&nbsp;jeho částí je několik semen. (1)</p>



<p class="wp-block-paragraph">K&nbsp;léčení se nejčastěji využívá plod, méně často kořen.</p>


<p><iframe data-testid="embed-iframe" style="border-radius:12px" src="https://open.spotify.com/embed/episode/2oQK9grIMaK9X7Hj3O18Ec?utm_source=generator&#038;theme=0" width="100%" height="152" frameBorder="0" allowfullscreen="" allow="autoplay; clipboard-write; encrypted-media; fullscreen; picture-in-picture" loading="lazy"></iframe></p>



<h2 class="wp-block-heading">Účinné látky</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Kotvičník obsahuje řadu zajímavých látek, a to zejména ze skupiny saponinů, flavonoidů, glykosidů, alkaloidů, sterolů a taninů. Za pozornost stojí zejména furostanolové a spirostanolové saponiny, které jsou zodpovědné za mnoho pozitivních účinků rostliny. Jejich konkrétní obsah a poměr se ale u rostlin z&nbsp;různých geografických oblastí liší, a proto mohou mít kotvičníky pocházející z&nbsp;různých částí světa i mírně odlišné účinky na organismus. Z&nbsp;flavonoidů se v&nbsp;kotvičníku vyskytují například kaempferol nebo kvercetin quercetin. Z&nbsp;kotvičníku ovšem byly izolovány i některé látky, které zatím v&nbsp;jiných rostlinách nebyly zaznamenány – například tribulusterin nebo terrestriamid. (1)</p>



<h2 class="wp-block-heading">Historie</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Historie využívání kotvičníku zemního je velice dlouhá. Popsán je například v&nbsp;lékopise Šen-nung pojmenovaného podle jeho údajného autora Šen-nunga, druhého ze tří mýtických císařů. Ten se narodil ve 28. století př. n. l. a je považován za otce tradiční čínské medicíny. V&nbsp;tomto lékopise je kotvičník popisován jako velice cenný lék pro obnovu oslabených jater, pro léčbu plnosti na hrudi, zánětu prsů, očních potíží, sexuálních dysfunkcí a dalších problémů. (1)</p>



<p class="wp-block-paragraph">V&nbsp;ájurvédě, tj. tradiční indické medicíně, se kotvičník zemní využívá k&nbsp;léčbě impotence, pohlavních chorob a sexuální slabosti a je také základní složkou tradičního ájurvédského léku Gokshurad Guggul používaného k&nbsp;podpoře funkce močového ústrojí a odstraňování močových kamenů. K&nbsp;podpoře sexuálních funkcí se tradičně používá i v&nbsp;Bulharsku. V&nbsp;tradiční arabské medicíně unani jde zase o oblíbené diuretikum, mírné projímadlo a celkové tonikum. (1, 2)</p>



<h2 class="wp-block-heading">Léčivé účinky</h2>



<h3 class="wp-block-heading">Močové cesty</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Kotvičník zemní je velmi účinné diuretikum, za což vděčí pravděpodobně vysokému obsahu dusičnanů, esenciálních olejů a draselných solí. Jeho užívání vede nejen ke zvýšenému vylučování moči (srovnatelnému s&nbsp;použitím léku furosemid), ale i ke zvýšenému&nbsp;vylučování sodíku a chloridů bez ovlivňování vylučování draslíku. Díky tomu může být užitečný i při vysokém krevním tlaku. (1, 3, 4)</p>



<p class="wp-block-paragraph">Kombinace diuretického působení se zvýšením napětí hladkého svalstva může dokonce podpořit uvolňování močových kamenů. Některé studie naznačují i schopnost kotvičníku omezovat tvorbu močových kamenů. (5, 6)</p>



<h3 class="wp-block-heading">Sexualita a plodnost</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Přezdívka „zelená viagra“ nebyla kotvičníku dána náhodou. Jeho užívání totiž vede ke zvýšenému uvolňování oxidu dusnatého z&nbsp;cévní výstelky a nervových zakončení, což je účinek podobný právě tomu, který nabízí Viagra a podobné léky. Oxid dusnatý přitom podporuje relaxaci nejen hladké svaloviny cév, ale i topořivých tkání penisu (dle studií na zvířatech se relaxace topořivých tkání zlepší díky kotvičníku o 10 %). To umožní lepší prokrvení penisu, které se projeví efektivnější erekcí. (7)</p>



<p class="wp-block-paragraph">Zajímavé přitom je, že užívání kotvičníku pomáhá mužům také zmírnit problémy s&nbsp;předčasnou ejakulací. (7)</p>



<p class="wp-block-paragraph">Naopak často zmiňovaná schopnost kotvičníku zvyšovat hladinu mužského pohlavního hormonu testosteronu (případně jeho derivátu DHT) je pravděpodobně mýtus vzniklý nesprávnou interpretací vědeckých studií. Ve většině případů sice platí, že když se nějaký účinek byliny prokáže na zvířatech, funguje podobně (byť třeba méně výrazně i u lidí). Jenže právě u kotvičníku to neplatí. Když byl podáván zvířatům, skutečně u nich došlo ke zvýšení hladiny testosteronu, studie na lidských dobrovolnících však tuto jeho schopnost nepotvrdily, byť určitou pozitivní roli tu může hrát fakt, že kotvičník pomáhá chránit Leydigovy buňky varlat, v&nbsp;nichž se testosteron tvoří, před působením těžkých kovů a dalších toxických chemikálií. Ke zvýšení hladiny testosteronu ale u lidských dobrovolníků došlo při užívání některých kombinací bylin, jejichž byl kotvičník součástí. (8-10)</p>



<p class="wp-block-paragraph">Co už ovšem některé studie na lidských dobrovolnících potvrdily, je pozitivní vliv kotvičníku na mužskou plodnost – po jeho podávání došlo ke zlepšení u řady parametrů spermií, jako je jejich počet či pohyblivost. (11)</p>



<p class="wp-block-paragraph">Byla by ovšem chyba považovat kotvičník výhradně za mužskou bylinou – ženám totiž může například efektivně pomoci zvýšit libido neboli sexuální touhu. (12)</p>



<h3 class="wp-block-heading">Imunita</h3>



<p class="wp-block-paragraph">V&nbsp;laboratorních podmínkách dokázaly saponiny z&nbsp;kotvičníku výrazně zvýšit fagocytózu, což je proces, který je umožňuje nespecifické složce imunitního systému reagovat na přítomnost patogenů. Podpořil ale i tzv. specifickou imunitní reakci, konkrétně tvorbu protilátek. (1, 13, 14)</p>



<p class="wp-block-paragraph">Všechny části rostliny kotvičníku zemního rovněž vykazují antibakteriální účinky proti řadě druhů bakterií, jejich konkrétní míra a šíře spektra bakterií, proti kterým působí, se ale v&nbsp;rámci výzkumů výrazně lišil podle oblastí, z&nbsp;níž testovaná rostlina pocházela. Nejvyšší antibakteriální účinky vykazoval kotvičník z&nbsp;Turecka a Íránu, o něco nižší rostliny z&nbsp;Indie, zatímco kotvičník původem z&nbsp;Jemenu žádnou antibakteriální aktivitu nevykazoval. (13, 14)</p>



<h3 class="wp-block-heading">Diabetes</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Extrakt z&nbsp;kotvičníku pomáhá diabetikům hned několika cestami. Důležitá je zejména jeho schopnost potlačit tvorbu enzymu alfa-reduktáza, který je nezbytný pro štěpení vazeb v&nbsp;polysacharidech a disacharidech obsahujících glukózu – tedy i ve škrobech a sacharóze. To má za následek, že část z&nbsp;těchto sacharidů zůstane po jejich konzumaci nevyužita. Tím se nejen snižuje nárůst glukózy v&nbsp;krvi (zejména nárůst tzv. postprandiální glykémie), ale také se snižuje energetická hodnota zkonzumované stravy. (1, 15–17)</p>



<p class="wp-block-paragraph">Kotvičník rovněž výrazně snižuje tvorbu aldózareduktázy, což je důležité v&nbsp;prevenci vzniku komplikací diabetu, ať už jde o poškození nervů nebo srdečně cévní onemocnění. Zatímco u zdravého člověka se většina glukózy metabolizuje pomocí glykolýzy a pentózového cyklu, při zvýšené hladině cukru v&nbsp;krvi ale kapacita těchto procesů nestačí a část glukózy (až 30 %) se přeměňuje na sorbitol a následně na fruktózu. Tyto procesy ale výrazně zvyšují oxidativní stres v&nbsp;buňkách a mohou vést k&nbsp;jejich poškozování a následně ke vzniku diabetických komplikací. Enzym aldózareduktáza je přitom nezbytný právě pro přeměnu glukózy na sorbitol, a pokud ho není dostatek, tato reakce neprobíhá. (1, 15–17)</p>



<h3 class="wp-block-heading">Srdce a cévy</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Saponiny a polyfenoly obsažené v&nbsp;kotvičníku poměrně efektivně snižují v&nbsp;krvi jak hladinu celkového cholesterolu a triglyceridů, tak i LDL cholesterolu a VLDL cholesterolu (VLVD je lipoprotein s&nbsp;velmi nízkou hustotou, který je z&nbsp;pohledu rizika vzniku aterosklerózy vysoce rizikový). Studie na zvířatech dokonce ukázaly, že omezuje poškození cévního endotelu a podporuje jeho opravy. To je velice důležité, protože právě poškození endotelu (výstelky) cév podporuje průběh aterosklerotických procesů. Kotvičník navíc snižuje hladinu triglyceridů v&nbsp;játrech. (1, 18–20)</p>



<p class="wp-block-paragraph">Kotvičník je rovněž vhodný v&nbsp;rámci podpory léčby některých kardiovaskulárních onemocnění, ať už jde o ischemickou chorobu srdeční, vysoký tlak, aterosklerózu mozkových cév nebo trombózu. Navíc chrání buňky srdeční svaloviny, a dokonce pomáhá zlepšit funkci srdce po prodělaném infarktu. (21–23)</p>



<h3 class="wp-block-heading">Sportovní výkonnost</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Užívání kotvičníku je velice oblíbené mezi sportovci a některé výzkumy i tady pozitivní vliv potvrzují. Jak už jsme zmínili výše, tato bylina sice s&nbsp;největší pravděpodobností neumí ovlivnit hladinu testosteronu, a dokonce ani hladinu dihydrotestosteronu (DHT), přesto ale dokáže podpořit svalovou sílu a některé studie prokázaly i vliv na růst svalové hmoty (jiné to ale nepotvrdily). Důvodem zde není ani podpora tvorby růstového faktoru s&nbsp;anabolickými účinky IGF-1 – ani to totiž studie nepodpořily. Důvodem prospěšnosti kotvičníku pro rychlostně silové sportovce tak může být například jeho schopnost snižovat hladinu IGFBP-3 (vazebný protein 3 pro inzulinu podobné růstové faktory), což v&nbsp;důsledku vede ke zvýšení aktivity IGF-1. Kotvičník také může pomoci udržet příznivý poměr testosteronu vůči stresovému hormonu kortizolu, jehož nadbytek vede k&nbsp;úbytku svalové hmoty. Navíc pomáhá zmírnit zánětlivé procesy ve svalech, a zkrátit tak dobu regenerace po zátěži. (24–28)</p>



<p class="wp-block-paragraph">Sportovci (zvláště ti vrcholoví) by ovšem měli být velmi opatrní při výběru konkrétního doplňku stravy. Byla totiž zaznamenána řada případů, kdy preparáty z&nbsp;kotvičníku obsahovaly anabolické steroidy či jiné zakázané látky. Není přitom jasné, jestli šlo o úmyslnou, nebo neúmyslnou kontaminaci.</p>



<h3 class="wp-block-heading">Deprese a úzkost</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Kotvičník obsahuje alkaloid harmin, což je velice zajímavá látka z&nbsp;pohledu péče o duševní zdraví. Jde totiž o tzv. inhibitor monoaminooxidázy, a díky tomu pomáhá v&nbsp;mozku regulovat hladinu dopaminu. Tento princip je mimochodem podstatou fungování antidepresiv z&nbsp;kategorie MAOI. (1)</p>



<h3 class="wp-block-heading">Zánět a bolest</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Kotvičník má i poměrně silné protizánětlivé působení, přičemž potlačuje produkci hned několika látek, které se na vzniku zánětu podílejí, například enzymů COX-2, iNOS a některých prozánětlivých cytokinů. Studie na zvířatech navíc ukázaly, že dokáže zmírňovat bolest, a to dokonce lépe než Aspirin. (1)</p>



<h3 class="wp-block-heading">Nádorová onemocnění</h3>



<p class="wp-block-paragraph">V&nbsp;rámci studií na zvířatech byly prokázána zejména schopnost kotvičníku působit v&nbsp;rámci prevence vzniku zhoubných nádorů, ale i potenciál podpory léčby některých typů rakoviny, včetně například nádorů jater. Pomáhá například blokovat nadměrnou proliferaci (rychlé nekontrolované množení) nádorových buněk a podporovat jejich apoptózu neboli buněčnou smrt. Lépe než extrakt z&nbsp;plodů tu ovšem fungoval extrakt z&nbsp;kořene kotvičníku zemního. (1, 29)</p>



<h3 class="wp-block-heading">Parazité</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Jedna ze studií prokázala účinnost kotvičníkového extraktu proti hlístici Caenorhabditis elegans. (30)</p>



<h3 class="wp-block-heading">Zubní kaz</h3>



<p class="wp-block-paragraph">V&nbsp;rámci laboratorních studií prokázal extrakt z&nbsp;plodů kotvičníku zemního schopnost působit proti bakterii Streptococcus mutans, která způsobuje zubní kaz. Potlačoval přitom jak její růst, tak schopnost adheze (přichycení na povrchu zubů a dásní) a produkci kyselin narušujících sklovinu. Studie na lidských dobrovolnících zatím chybí. (31)</p>



<h2 class="wp-block-heading">Užívání a kontraindikace</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Doporučené dávkování kotvičníku je u prášku z&nbsp;plodů 3–6 g denně, případně 20–30 g plodů na přípravu odvaru. Pro přípravu odvaru z&nbsp;kořene se používá 20–30 g. V&nbsp;rámci výzkumů ale byla potvrzena jen bezpečnost denního užívání dávky 750–1500 mg prášku z&nbsp;plodů po dobu 90 dní. (1, 32)</p>



<p class="wp-block-paragraph">Při dodržení maximální dávky 1500 mg po dobu 90 dní byly v&nbsp;rámci výzkumů zaznamenány jen občasné mírné vedlejší účinky, jako jsou bolesti žaludku, křeče nebo průjem. Existují také ojedinělé případy poškození jater a ledvin, které mohou souviset právě s&nbsp;užíváním vyšších dávek kotvičníku. (1)</p>



<p class="wp-block-paragraph">Opatrnost je na místě i při kombinování kotvičníku s&nbsp;léky. Tato bylina totiž zvyšuje vstřebávání některých antidiabetik, například metformin hydrochloridu. To může mít za následek nebezpečné snížení hladiny glukózy v&nbsp;krvi. Vhodná není ani kombinace s&nbsp;antidepresivy ze skupiny SSRI a lithiem a některými dalšími preparáty. Pokud tedy užíváte jakékoliv léky, je vždy v&nbsp;hodné konzultovat užívání kotvičníku s&nbsp;ošetřujícím lékařem. (1, 33)</p>



<h3 class="wp-block-heading">Vhodné kombinace</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Kotvičník je často kombinován s&nbsp;bylinami a živinami ovlivňujícím sexuální zdraví, hormonální rovnováhu a sportovní výkonnost, jako je ashwagandha, maca, reishi, ženšen, zinek, selen nebo arginin. Zatím však proběhlo jen velice málo studií, které by zkoumaly účinnost jednotlivých kombinací.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Sexualita:</strong> kotvičník + ženšen + arginin (34), kotvičník + ashwagandha + mucuna pruniens (35), kotvičník + maralí kořen + Tongat Ali (Eurycoma longifolia) (36)</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Sportovní výkonnost:</strong> kotvičník + ženšen + oves (37)</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Syndrom polycystických vaječníků:</strong> kotvičník + ashwagandha (38)</p>The post <a href="https://www.epivyziva.cz/kotvicnik-zemni/">Kotvičník zemní</a> first appeared on <a href="https://www.epivyziva.cz">EpiVýživa.cz</a>.]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://www.epivyziva.cz/kotvicnik-zemni/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
