boswellia-serrata | EpiVýživa.cz

Ulcerativní kolitida

epivyziva.cz — Sat, 08 May 2021 08:38:58 +0000

Zánětlivé střevní onemocnění projevující se například průjmy, zvracením, slabostí, únavou, zvýšenou teplotou, a v pozdější fázi i postižením kloubů a očím, má kromě genetických i rozsáhlé epigenetické souvislosti. Postižení lidé mají například 10x vyšší metylaci některých genů, přičemž míra jejich metylace prokazatelně stoupá v době, kdy je nemoc v aktivní fázi.

Více o nemoci zde »

The post Ulcerativní kolitida first appeared on EpiVýživa.cz.

Revmatoidní artritida

epivyziva.cz — Fri, 07 May 2021 15:22:29 +0000

Jde o autoimunitní zánětlivé onemocnění napadající klouby. Pro nemocné je typické zejména narušení některých microRNA, které vede ke zvýšené tvorbě zánětlivých cytokinů. Prokázána u nich rovněž byla zvýšená metylace genů v buňkách jménem synoviální fibroblasty, které aktivně přispívají k poškozování kloubů, stejně jako změny v oblasti genů ovlivňující aktivitu imunitních buněk. Epigeneticky můžeme velice efektivně ovlivňovat zejména míru zánětlivých procesů, ale i další výše zmíněné změny. Zcela klíčová je také podpora střevního mikrobiomu.

Více zde »

Vhodné byliny a živiny

The post Revmatoidní artritida first appeared on EpiVýživa.cz.

Deprese

epivyziva.cz — Fri, 07 May 2021 12:35:14 +0000

Vznik depresí je částečně podmíněn geneticky, velkou roli však hraje i narušení epigenetických procesů, ke kterému často dochází působením stresu. Tímto stresem často bývají různá traumata z dětství (často jde o nedostatečné projevy lásky a přijetí), dalším kritickým obdobím je puberta. Ke vzniku deprese může přispět i narušená rovnováha střevního mikrobiomu, zvýšená míra zánětů v těle, dysfunkce mitochondrií mozkové tkáně či snížení produkce pohlavních hormonů s věkem.

Více zde »

Vhodné živiny a byliny

Suma

Růže

The post Deprese first appeared on EpiVýživa.cz.

Crohnova choroba

epivyziva.cz — Fri, 07 May 2021 11:42:10 +0000

Crohnova choroba patří mezi zánětlivá střevní onemocnění. Podle výzkumů je zhruba z 15 % podmíněna geneticky, na zbytku se pak podílejí faktory životního prostředí a životního stylu, které mohou ovlivňovat aktivitu důležitých genů epigenetickou cestou. U nemocných byly zaznamenány především odlišné úrovně metylace DNA, ale i rozdíly v regulaci pomocí miRNA. Seznam konkrétních genů ovlivňujících touto cestou vznik nemoc sice zatím není k dispozici, je však velká šance, že můžeme s pomocí epigenetiky působit přímo na příčinu vzniku nemoci. Epigenetickou cestou lze navíc výrazně potlačit průběh zánětu a tím efektivně zmírňovat průběh choroby, klíčová je také péči o střevní mikrobiom a integritu střevní stěny.

Více zde »

Vhodné bylina a živiny

The post Crohnova choroba first appeared on EpiVýživa.cz.

Bolest

epivyziva.cz — Fri, 07 May 2021 11:33:04 +0000

Nejčastější příčinou bolesti jsou zánětlivé procesy v těle. Zánět má přitom výrazné epigenetické pozadí a lze jej úspěšně regulovat epigenetickou cestou, zejména vybranými doplňky stravy, které snižují produkci enzymu COX-2. Jde o vhodnější způsob než používání nesteroidních antirevmatik, která kromě COX-2 potlačují i produkci enzymu COX-1, což má za následek zvýšené riziko narušení sliznice trávicí soustavy a poškození ledvin.

Více zde »

Vhodné byliny a živiny

The post Bolest first appeared on EpiVýživa.cz.

Artróza

epivyziva.cz — Fri, 07 May 2021 09:32:44 +0000

Velkou roli při jejím vzniku hraje zvýšená metylace genů, které ovlivňují tvorbu a degradaci kloubní chrupavky, zejména kolagenu (hlavní složka chrupavky) a agrekanu (dodává chrupavce pružnost). U nemocných byla zaznamenána i odlišná aktivita tzv. transkripčních faktorů, které se účastní přepisu DNA na RNA, stejně jako odchylky v tvorbě cytokinů a interleukinů. Pozitivně působí zejména užívání epigenetických preparátů, které podporují tvorbu chrupavky a snižují míru zánětlivých procesů.

V rámci nápravy je třeba se zaměřit nejen na průběh epigenetických reakcí, ale i na stav střevního mikrobiomu a zmírnění zánětlivých procesů.

Více zde: https://www.epivyziva.cz/kloubni-onemocneni-z-pohledu-epigenetiky/

Záhady střevního mikrobiomu 5: Klouby bez bolestí

Vhodné byliny a živiny

Boswelie (https://www.epivyziva.cz/kadidlovnik-pilovity-boswelie-boswellia-serrata/ )

Kurkumin (https://www.epivyziva.cz/kurkumin/ )

Čekanka (vliv na střevní mikrobiom) (https://www.epivyziva.cz/cekanka-obecna/ )

Genistein (hlavně pro ženy v menopauze) (https://www.epivyziva.cz/genistein/ )

Šišák bajkalský (https://www.epivyziva.cz/sisak-bajkalsky/ )

Butyrát (https://www.epivyziva.cz/butyrat/ )

Resveratrol (https://www.epivyziva.cz/resveratrol/)

Kozinec blanitý (https://www.epivyziva.cz/kozinec-blanity-astralagus/ ) Gurmar (https://www.epivyziva.cz/gurmar-gymnema-lesni-gymnema-sylvestre/)

The post Artróza first appeared on EpiVýživa.cz.

Jak vyhnat zánět z těla?

epivyziva.cz — Mon, 30 Mar 2020 07:49:10 +0000

V souvislosti s epidemií koronaviru se stále častěji objevuje informace, že bychom měli snižovat intenzitu zánětlivých reakcí v těle, protože právě zánět se u této nákazy velkou měrou podílí na vzniku život ohrožujících komplikací. Bojovat se zánětem bychom ovšem měli neustále. Ve své chronické podobě je to totiž stav, který se podílí na vzniku řady onemocnění, včetně těch nejvážnějších.

Zánět je důležitý mechanismus, který umožňuje tělu rychle reagovat na poškození jakékoliv tkáně v těle. Když se řízneme to prstu, okolí rány v průběhu několika hodin mírně zčervená, lehce oteče, a když na něj zatlačíme, zabolí. A to přesto, že se nám do rány nedostala žádná infekce. Důvodem je zánět, který umožňuje správný průběh hojivých procesů.

To samé nastane, pokud k poranění dojde uvnitř těla – třeba když si zlomíme ruku nebo vymkneme kotník. To, že výron daleko víc bolí až druhý den, má svou příčinu právě v zánětlivých procesech. Zatímco bezprostředně po úrazu bolí pouze poškozené vazy či kloubní pouzdro, druhý den už se k tomu přidá i intenzivní zánět postihující i tkáně v okolí.

Zánět, který souvisí s infekcí, je také stejného původu – viry či bakterie poškodí například buňky sliznice uvnitř krku a v reakci na to se právě v krku rozběhne bolestivý zánět.

Akutní zánět prospívá, chronický škodí

Akutní zánět vzniklý na základě poranění či infekce sice bolí, ale jinak jde o proces jednoznačně pozitivní. U infekcí umožňuje imunitnímu systému s jejími původci efektivně bojovat, u poranění se pak podílí třeba na odstranění poškozené tkáně, aby ji bylo možné nahradit tkání novou. Problém ovšem nastává v případě zánětů chronických, které způsobují trvalé poškození tkání.

Důvěrně tento problém znají sportovci. Pokud to například přeženou s tréninkem nebo mají v těle dysbalance, které vedou k přetěžování určitých svalových partií, dochází ke vzniku drobných mikroskopických poranění jak v samotném svalu, tak ve struktuře příslušné šlachy a jejího úponu. Ve srovnání třeba s výronem to bolí poměrně málo (jde o poškození řádově nižšího rozsahu), takže sportovec často pokračuje v tréninku. Zánět nejenže nemizí, ale protože ke stávajícím, nezhojeným poškozením přibývají další, jeho intenzita se naopak zvyšuje a dochází také ke změnám vnitřní struktury šlachy. Časem zánět přeroste do chronické formy, která je obtížně léčitelná a často vede k dlouhé nucené pauze. A v krajních případech může dokonce dojít třeba k přetržení šlachy.

Chronický zánět ovšem může vzniknout prakticky na jakémkoliv místě v těle. V některých případech jde o komplikaci, následek nějaké nemoci, jindy ale o jednu z jejích prapůvodních příčin. Právě zánět tak stojí na počátku aterosklerózy, stejně jako třeba některých typů rakoviny (typicky například nádorů střev) nebo diabetu. A u řady jiných průběh minimálně zhoršuje. Typickou ukázkou je například artróza. Při tomto degenerativním kloubním onemocnění sice nejprve dochází k poškozování chrupavky, následkem těchto procesů ale vzniká zánět, který postupně sílí a následně sám poškozuje další kloubní struktury. Potlačení zánětlivých procesů v těle je tedy věc, která se příznivě projeví na zdraví prakticky celého těla.

Zánět z pohledu epigenetiky

Vlastní vznik zánětu je velice složitý proces. Probíhá na buněčné úrovni a provází jej aktivace či naopak utlumení aktivity celé řady genů. To se děje prostřednictvím biochemických reakcí, které nazýváme epigenetické.

Epigenetické podstaty je například aktivace imunitních buněk, které se pak nejen přichycují k poškozené tkáni, ale zároveň přitom samy produkují řadu zánět podporujících látek.

Důležitou roli hrají i tzv. cytokiny. Jde o bílkoviny, jejichž produkce je na jednu stranu ovlivněna epigenetickými faktory (například životním stylem), na druhou stranu ale mají samy výrazné epigenetické účinky, protože ovlivňují aktivitu řady dalších genů a podílejí se na tzv. buněčné signalizaci, což je proces přenosu informací mezi buňkami i uvnitř buněk samotných. Mezi prozánětlivé cytokiny patří například některé interleukiny (IL) nebo faktor TNF-alfa.

Velmi důležitý je také enzym cyklooxygenáza 2 (COX-2). Je totiž nezbytný pro tvorbu látek jménem prostaglandiny, které jsou klíčové nejen pro samotný průběh zánětu, ale podílejí se i na vzniku horečky – konkrétně prostaglandin E2 totiž ovlivňuje i buňky v hypotalamu, který je zodpovědný za termoregulaci.

Základ je úprava jídelníčku

Při boji se zánětem je tedy důležité se zaměřit na snížení aktivity prozánětlivých genů, a naopak na podporu těch protizánětlivých. Zásadní je zejména omezení produkce prozánětlivých cytokinů a enzymu COX-2. Nejúčinnější cestou je především úprava stravy.

Jedním z faktorů, které zánět podporují nejvíce, je strava s vysokým podílem sacharidů, zvláště pak „rychlých“ cukrů s vysokým glykemickým indexem. Studií, které to potvrdily, je celá řada, a ke zvýšení úrovně zánětu při nich obvykle stačilo přidat do stravy poměrně malé množství cukrů – zkoumaní dobrovolníci měli za úkol například ke svému obvyklému jídelníčku přidat navíc plechovku slazené limonády, 50 g bílého chleba, či 50 g fruktózy. Tyto malé změny vedly například ke zvýšení hladiny CRP-proteinu, což ukazuje na průběh zánětlivých procesů, zvýšení hladiny LDL-cholesterolu či produkci zánětlivého faktoru NF-kB. A platí to pochopitelně i obráceně – není nutné sacharidy ze stravy vyřazovat úplně, pozitivní efekt přinese i poměrně mírné omezení jejich konzumace.

Více omega-3, méně omega-6

Kromě omezení konzumace sacharidů je vhodné rovněž zařadit co nejvíce potravin s protizánětlivými účinky. Mezi ně patří zejména ovoce a zelenina, olivový olej, řada bylin, koření, a také omega-3 nenasycené mastné kyseliny. U omega-3 je přitom důležitý nejen dostatečný příjem v absolutních hodnotách, ale i jejich poměr vůči omega-6 nenasyceným mastným kyselinám. Ty jsou sice pro zdraví nezbytné, podporují ale průběh zánětlivých procesů, takže je nutné, aby jejich poměr vůči protizánětlivým omega-3 byl co nejnižší. Za optimum se považuje 3 : 1, maximálně 4 : 1, běžná západní strava jich však obsahuje několikanásobně více. Problematická je zde i nadměrná konzumace rostlinných olejů, které jsou sice bez cholesterolu, ale velká část z nich obsahuje jen málo omega-3, a naopak hodně omega-6 nenasycených mastných kyselin.

Obezita je celotělový zánět

Dalším důležitým opatřením je udržování optimální hmotnosti. Mírná nadváha nevadí, pokud se však v těle vyskytuje větší množství tukové tkáně, pronikají do ní imunitní buňky, které jsou následně aktivovány, což vede k rozvoji zánětlivých procesů. Obezita tak v podstatě představuje mírný celotělový zánět, který se vedle odlišných metylačních vzorců spolupodílí na zvýšení rizika řady vážných onemocnění.

Protizánětlivě působí i pravidelný ohyb.

Léky, nebo doplňky stravy?

Na potlačení zánětu a bolesti se často používají léky z kategorie nesteroidních antirevmatik (NSAID), například aspirin či ibuprofen. Principem jejich účinku je přitom právě potlačení produkce COX-2.

Nesteroidní antirevmatika bohužel potlačují nejen tvorbu zánětlivého enzymu COX-2, ale i podobné látky jménem COX-1. I tento enzym se účastní tvorby prostaglandinů, jde ovšem o prostaglandiny, které hrají důležitou roli v ochraně sliznice žaludku a dvanáctníku. Pokud jich není dostatek, nefunguje ochrana sliznice vůči působení žaludečních kyselin a dochází k jejímu narušení, které může vést až k život ohrožujícímu krvácení. Nesteroidní antirevmatika navíc zvyšují riziko infarktu a mrtvice, a to už po týdnu užívání (neplatí pro aspirin). Dále zvyšují riziko zánětlivých střevních onemocnění, ledvinových potíží a pravděpodobně i poruch erekce.

Ačkoliv již existují léky, které potlačí pouze produkci COX-2, ale nikoliv COX-1, je dobré vědět, že podobných účinků lze dosáhnout i přírodní cestou, tj. kombinací změny životního stylu s doplňováním živin a bylin, které působí na tzv. epigenetickém principu – potlačí aktivitu genů, podle nichž v těle vzniká enzym COX-2, ale produkci COX-1 ponechají beze změny, anebo ji dokonce podpoří. Díky tomu působí jak výrazně protizánětlivě, tak i protibolestivě. Jejich účinek sice není tak okamžitý jako třeba po polknutí růžové pilulky, zato jsou ale efektivní cestou nejen k potlačení chronických zánětů, ale i dlouhodobých chronických bolestí. Výzkumy totiž potvrdily, že v DNA osob, které trpí chronickou bolestí, dochází k řadě změn epigenetického charakteru.

Doplňky stravy pro zmírnění zánětu

Boswelie – velice efektivně tlumí produkci COX-2 i zánětlivých cytokinů. Je účinná nejen při boji se záněty, ale i při potírání chronických bolestí.

Zázvor – užívání 500 mg zázvorového extraktu 2x denně při bolestech kloubů způsobených artrózou se ukázalo být stejně efektivní jako užívání 400 mg ibuprofenu 3x denně. Účinný je dokonce i při migrénách.

Rozmarýn – velice účinná protizánětlivá bylina je zvláště efektivní při zmírňování zánětů a bolestivosti kloubů.

EGCG – silný protizánětlivý účinek má i extrakt ze zeleného čaje bohatý na epigalokatechin galát.

Kurkumin – je jedna z nejsilnějších přírodních protizánětlivých substancí a díky tomu je účinný i proti řadě typů chronických bolestí.

Omega-3 – pokud je kromě potravin s jejich obsahem užíváme též jako doplněk stravy, pomůže to zlepšit jejich vzájemný poměr s omega-6 nenasycenými mastnými kyselinami.

Šišák bajkalský – má rovněž výrazné protizánětlivé i protibolestivé účinky.

The post Jak vyhnat zánět z těla? first appeared on EpiVýživa.cz.

Bolest, sestra pohybu? Chytrý způsob, jak s ní bojovat.

epivyziva.cz — Sun, 26 Jan 2020 17:24:25 +0000

Jen máloco umí podpořit zdraví těla i duše tak efektivně jako pravidelný pohyb. Jenže co když nám rozhodnutí začít se pravidelně hýbat kazí bolest?

Většina lidí, kteří se rozhodnou pro pravidelnou pohybovou aktivitu, tak činí kvůli nadváze. Jenže pohyb je zásadně důležitý pro všechny bez ohledu na tělesnou hmotnost či věk. Jde totiž o velmi výrazný epigenetický faktor, který efektivně reguluje aktivitu řady důležitých genů naší DNA.

Proč je pohyb nezbytný?

Pravidelná fyzická zátěž ovlivňuje geny pro produkci zánětlivých cytokinů. Tím pomáhá snížit intenzitu chronických zánětlivých procesů v těle, což je důležité v prevenci i léčbě řady chorob, včetně mnohých druhů rakoviny a srdečně-cévních chorob.
Pohyb pomáhá zpomalit stárnutí. Snižuje celkovou míru metylace genů, která jinak s věkem přirozeně roste, a zvyšuje koncentraci nekódujících RNA v telomerech, což jsou koncové části chromozomů, které se s věkem zkracují. Tato nekódující RNA stabilitu telomerů zvyšuje, a tím pomáhá zpomalit procesy stárnutí.
Poměrně rozsáhlý je pozitivní vliv pohybu na mentální výkonnost, a to jak v mladším věku, tak zejména u seniorů.
Pravidelný pohyb také poměrně výrazně podporuje imunitní funkce.
Skoro každý, kdo se rozhodne „zvednout z gauče“ a začít sportovat, se však velmi brzy začne potýkat nejen s úbytkem motivace, ale také s bolestí. Pojďme se tedy podívat na jednotlivé typy bolesti blíže.

Bolest svalů

Bolest svalů první a druhý den po zátěži zná důvěrně každý sportovec. Většina lidí se domnívá, že její příčinou je kyselina mléčná neboli laktát, která se ve svalech nahromadila. To je ale velký omyl. Kyselina mléčná je produkt „nedokonalého“ spalování glukózy. Začíná vznikat v okamžiku, kdy tělo nemá při intenzivní zátěži dostatek kyslíku, a protože je v ní uloženo ještě nemalé množství energie, tělo ji po zátěži dále využívá. Hodinu po skončení pohybové aktivity je tedy hladina kyseliny mléčné v těle již velice nízká. Důvod bolesti je tedy úplně jiný.

Při intenzivní zátěži totiž vznikají ve svalových vláknech mikroskopická poranění a v jejich důsledku se rozbíhají zánětlivé procesy, které jsou součástí hojení, a podle některých zjištění dokonce hrají i přímou roli v adaptaci svalů na zátěž – látky jménem cytokiny, které se účastní zánětlivých procesů, totiž zároveň ovlivňují i metabolismus bílkovin. Pozvolný nárůst intenzity zánětlivých procesů je mimochodem důvod, proč svaly nejvíce bolí nikoliv hned po zátěži, ale až druhý a třetí den.

Dobrou zprávou je, že když vydržíte, bude se bolest vyskytovat mnohem méně často, protože vlivem adaptace na pravidelnou zátěž dojde ke zvýšení odolnosti svalových vláken a celková úroveň zánětů v těle bude nižší. Problém zánětů ve svalech ovšem není jen to, že bolí, ale zároveň klesá i jejich síla a celková schopnost vykonávat práci. Boj se zánětem je tedy důležitou součástí regenerace, protože čím dříve pomine, tím dříve můžeme podstoupit další intenzivní zátěž.

Jak omezit zánět?

Důležitým prostředkem, který nám pomůže zánět snížit, je úprava stravy. Vhodné je omezit potraviny, které úroveň zánětu zvyšují (zejména jednoduché cukry), a zvýšit konzumaci těch protizánětlivých, jako je zelenina, rybí tuk (je bohatý na protizánětlivě působící omega-3 nenasycené mastné kyseliny), olivový olej, řada druhů koření atd.

Velmi efektivní může být užívání doplňků s protizánětlivými účinky, které fungují epigenetickou cestou. Užitečné jsou zejména ty, které kromě tvorby cytokinů regulují i produkci enzymu COX-2, který hraje při vzniku zánětu zásadní roli. Jde například o kurkumin, kvercetin, zázvor (shogaol), granátové jablko, EGCG a další. Všechny tyto látky kromě toho zlepšují adaptační odpověď těla na zátěž, která se projevuje růstem výkonnosti.

Vyplatí se také konzumace antioxidantů, protože volné kyslíkové radikály se výrazně podílejí na vzniku zánětlivé odpovědi. Stimulují totiž tvorbu tzv. transkripčního faktoru NF-kB, který následně ovlivňuje aktivitu genů zodpovědných za zánětlivé reakce. Velmi efektivně dokáže s kyslíkovými radikály bojovat antioxidační enzym superoxid dismutáza (SOD). Ten je produkován v našem těle, poměrně vysoké množství ho ale obsahují i tzv. zelené potraviny, zvláště pak mladý ječmen a mladá pšenice. Vyplatí se ale i užívání daleko „obyčejnějších“ antioxidantů, jako je vitamin C, vitamin E, či antokyany z bobulového ovoce. Ty prokazatelně zmírňují zánět a urychlují regeneraci.

Bolesti kloubů a šlach

V případě bolesti kloubů je třeba rozlišit, co je jejich příčinou. Zvláště u osob ve vyšším věku to často bývá artróza, což je degenerativní onemocnění kloubů, které v první fázi způsobuje úbytek chrupavky a později poškozuje i další kloubní struktury. V případě artrózy je pohyb velice důležitý, protože chrupavka nemá vlastní cévní zásobení a její pravidelné stlačování při cyklickém pohybu podporuje pronikání živin a odvod metabolických zplodin. Je ale potřeba volit takové formy pohybu, které nepodporují další poškozování kloubu.

Artróza je ovšem provázena i řadou epigenetických změn, a proto dobře reaguje na doplňky stravy s epigenetickými účinky. Pozitivní efekt je prokázán například u boswelie, kurkuminu či genisteinu.

To, co se tváří jako bolest kloubu, ovšem často bývá ve skutečnosti bolestí šlach a svalových úponů. I zde se velice často vyskytuje zánět, bohužel však často jde o zánět chronický, vzniklý přetížením příslušné části těla. I zde tedy mohou výrazně pomoci epigeneticky působící doplňky stravy s protizánětlivými účinky (kurkumin, boswelie, zázvor, rozmarýn a další), zároveň je však nutné odstranit příčinu přetížení. Ta se často skrývá v nesprávné technice provedení pohybu, nedostatečně fungující stabilizaci těla, svalové či jiné dysbalanci. Pro skutečnou nápravu potíží je proto vhodná spolupráce se zkušeným fyzioterapeutem.

Růžová pilulka? Raději ne!

Samostatnou kapitolou je užívání léků zmírňujících zánět a bolest, jako je ibuprofen (Ibalgin), Aspirin a další léky spadající do kategorie nesteroidních antirevmatik. Ty sice efektivně potlačují tvorbu zánětlivého enzymu COX-2, ale i totéž dělají i s další podobnou látkou COX-1, která hraje důležitou roli v ochraně sliznice žaludku a dvanáctníku. Při nedostatku COX-1 nefunguje ochrana sliznice vůči působení žaludečních kyselin a dochází k jejímu narušení, které může vést až k život ohrožujícímu krvácení.

Nesteroidní antirevmatika navíc zvyšují riziko infarktu a mrtvice, a to už po týdnu užívání (neplatí pro aspirin, ten má naopak v malých dávkách vliv pozitivní). Dále zvyšují riziko zánětlivých střevních onemocnění, ledvinových potíží a pravděpodobně i poruch erekce.

Potlačování produkce COX-2 je zcela namístě, a to nejen z hlediska zánětu. U starších osob je například prokázáno, že pokud se inhibitory cyklooxygenázy užívají spolu s posilováním, dochází k většímu nárůstu svalové síly. Měli bychom však přitom využívat spíše přírodních prostředků, které produkci COX-1 nejen nenarušují, ale dokonce podporují (rozmarýn, kurkumin a další).

The post Bolest, sestra pohybu? Chytrý způsob, jak s ní bojovat. first appeared on EpiVýživa.cz.

Nedostatek spánku zhoršuje paměť

epivyziva2 — Thu, 03 May 2018 14:22:12 +0000

Už jste to slovo měli na jazyku, ale paměť, ta potvora, ne a ne naskočit. Jindy se vám z hlavy vypaří jméno spolužáka, PIN k bankovní kartě, narozeniny vašich blízkých… Příčinou problémů s pamětí přitom zdaleka nemusí být jen přibývající věk, ale třeba i fakt, že jste se už pěkně dlouho pořádně nevyspali.

To, že nám to po probdělé noci moc nemyslí, považujeme za normální – jsme zkrátka unavení. Jenže když spánek zanedbáváme dlouhodobě, ať už proto, že na něj pro samou práci či péči o rodinu nezbývá čas, nebo že trpíme nespavostí, dopady na naši paměť, schopnost soustředění a dalším kognitivní procesy jsou mnohem hlubší. V tu chvíli už totiž začnou probíhat změny na úrovni naší DNA.

Co se děje v našich buňkách

Vlákna DNA nejsou v našich buňkách volně, ale jsou namotána na kulovité bílkoviny jménem histony – podobně jako třeba nit na cívku. Aby však mohly být jednotlivé geny v DNA „přečteny“, tedy aby podle nich mohl organismus vytvářet bílkoviny, musí se nejprve příslušný úsek vlákna z histonové „cívky“ uvolnit. Aby k tomu ovšem došlo, musí na příslušném histonu proběhnout chemická reakce jménem acetylace. Pokud se tak nestane, gen je „vypnut“, což je stejné, jako kdyby v DNA vůbec nebyl.

Vědci ovšem zjistili, že při spánkové deprivaci dochází v mozku ke zvýšené tvorbě enzymů jménem deacetylázy, a kvůli tomu se úroveň acetylace histonů snižuje. Tento proces měl přitom neblahý následek právě na paměť – snižoval totiž aktivitu genu BDNF, podle nějž se vytváří bílkovina stejného jména, jež se podílí na tvorbě synapsí, tedy spojů mezi nervovými buňkami. Pokud se této bílkoviny vlivem snížené acetylace histonů vytváří málo, výrazně tím trpí zejména paměť, ale i další procesy v mozku. U potkanů bylo snížení paměti vlivem zvýšené tvorby deacetyláz zaznamenáno již po třech dnech spánkové deprivace, u člověka je tento proces pravděpodobně pomalejší.

Dá se to „dospat“?

Společným rysem epigenetických reakcí, mezi něž patří i zmíněná acetylace histonů, je, že jsou vratné. Přesto ale ke zvrácení negativních změn na úrovni DNA, ke kterým došlo vlivem dlouhodobé spánkové deprivace, nestačí, když se pár nocí konečně pořádně vyspíme. Zároveň je třeba přidat i další úpravy našeho životního stylu, které mají výraznější dopad na epigenetické procesy v našem těle.

Velice důležitá je úprava jídelníčku – na paměť a kognitivní procesy má například prokazatelně pozitivní efekt, když omezíme podíl sacharidů ve stravě. Důležitý je i pravidelný pohyb, negativně naopak působí kouření či pití alkoholu.

Pomohou doplňky stravy?

Pozitivní změny můžeme navíc podpořit doplňky stravy s epigenetickým působením. Jde o živiny a byliny, které mají schopnost ovlivňovat průběh epigenetických reakcí v našem těle, a pokud je užíváme ve vyšších koncentracích (tj. právě formou doplňků stravy), může jít o opravdu významnou pomoc. Vyzkoušet můžete třeba následující:

Omega-3

Tyto nenasycené mastné kyseliny jsou pro kondici mozku zcela zásadní. U dětí je jejich dostatečná hladina nutnou podmínkou pro správný vývoj mozku a intelektu, důležité jsou však i v průběhu dalšího života. Prokázán byl jejich vliv na zpomalení úbytku paměti a dalších kognitivních procesů vlivem věku, a starší lidé, kteří trpí jejich nedostatkem, mají dokonce ve srovnání se svými vrstevníky menší objem mozku, zvláště pak v oblasti šedé hmoty mozkové.

Boswelie

Extrakt z dřeviny známé též pod českým názvem kadidlovník pilovitý zpomaluje úbytek paměti vlivem stárnutí, a dokonce dokáže i přímo zlepšovat jak paměť, tak i schopnost učení a další mozkové funkce.

Kurkumin

Barvovo obsažené v koření kurkuma působí epigenetickou cestou na řadu mozkových procesů. Dokáže například zpomalovat zhoršování paměti a dalších kognitivních schopností, a to i u lidí trpících Alzheimerovou chorobou. Kukrkumin je potřeba konzumovat spolu s pepřem.

Rozmarýn

Rozmarýn patří mezi tradiční rostliny, které se využívají k podpoře paměti a soustředění, a tyto účinky prokázaly i moderní vědecké výzkumy.

The post Nedostatek spánku zhoršuje paměť first appeared on EpiVýživa.cz.

Crohnova choroba a ulcerativní kolitida: naděje přichází z přírody

epivyziva.cz — Thu, 03 May 2018 14:07:54 +0000

Přestože genetika hraje na vzniku Crohnovy nemoci a ulcerativní kolitidy jen malou roli, zaměřují se vědci zkoumající tyto choroby na naši DNA stále častěji. Ukazuje se totiž, že velký podíl na jejich vzniku hraje epigenetická reakce jménem metylace genů. A právě obor epigenetika dává nemocným velkou naději.

Průjem, často dokonce s příměsí krve, zvracení, bolesti břicha, slabost, zvýšená teplota, únava, chudokrevnost, ale později i třeba postižení kloubů i očí. To jsou příznaky chronických zánětlivých střevních onemocnění s názvem Crohnova choroba a ulcerativní kolitida. Postihují určité, lokalizované části trávicího systému, nejčastěji v oblasti střev. Příznaky jsou přitom nespecifické, takže někdy trvá dlouhá léta, než se jejich příčina odhalí.

V Evropě postihuje ulcerativní kolitida asi 12 lidí ze 100 000, Crohnova choroba pak zhruba dvojnásobek, přičemž výskyt obou nemocí v posledních letech narůstá u dětí i dospělých. První výskyt bývá nejčastěji zaznamenám mezi 15. a 30. rokem, nemoci se však mohou projevit kdykoliv (momentálně bohužel stoupá jejich výskyt zejména u dětí). Zajímavé také je, že oproti Evropě a USA se tyto nemoci doposud jen zřídka vyskytovaly v Asii, v posledních letech ale jejich výskyt v této oblasti rovněž narůstá. Méně často je také postihována černošská populace.

Zaměřeno na DNA

Přesná příčina chronických střevních zánětlivých onemocnění zatím není známá. Určitou, všem nijak velkou roli tu hrají genetické dispozice – u ulcerativní kolitidy z 7,5 %, u Crohnovy choroby z 13,6 %. Naopak značný vliv tady má narušená imunitní odpověď na vlastní střevní mikroflóru. Ukazuje se ale, že poměrně značnou úlohu zde mají vlivy vnějšího prostředí, například strava, kouření, znečištění životního prostředí, užívání léků (včetně například hormonální antikoncepce) a drog, ale i třeba kojení.

Charakteristiké přitom je, že právě tyto okolnosti patří mezi výrazné epigenetické faktory, jež v těle vyvolávají chemické reakce působící na aktivitu jednotlivých genů v naší DNA. V některých případech jsou tyto reakce schopné jednotlivé geny zcela vypnout (nebo naopak zapnout), takže výsledkem je situace podobná té, jako kdyby v naší DNA vůbec nebyly.

Jako nejvýznamnější se zde jeví reakce jménem metylace genů, při níž se metylová skupina CH3- připojuje na oblasti v tzv. promotorech genů. Promotor je část DNA, která nic nekóduje, ale spouští čtení genu, který za ní následuje. Je-li promotor metylován, příslušný gen je vypnut, tj. netvoří se podle něj bílkoviny.

Když buňka požírá sebe sama

Výzkumy přitom zjistily, že u pacientů s ulcerativní kolitidou je metylace v oblasti promotorů určitých genů v průměru 10x vyšší než u kontrolní skupiny (jde například o geny p16, CDH1, GDNF a MDR1). Míra jejich metylace navíc prokazatelně stoupá v době, kdy je nemoc v aktivní fázi (tzv. relaps), zatímco v době, kdy pacient netrpí žádnými příznaky (tj. v remisi), je snížena. Důležitá je přitom zejména zvýšená metylace promotoru genu CDH1, protože ta je spojena s výskytem dlouhodobého zánětlivého procesu.

Zvýšená metylace řady důležitých genů byla prokázána i u pacientů s Crohnovou chorobou (např. geny NOD2 a NLRP3) – i tady přitom byly potvrzeny i rozdíly v míře metylace u zdravých tkání a tkání postižených zánětem u téhož pacienta. Důležité přitom je, že se změny týkají zejména genů, které souvisejí s procesem jménem autofagie (ATG16L1, IRGM).

Autofagie je, zjednodušeně řečeno, děj, kdy buňka požírá sebe sama. Za normálních okolností je tato schopnost důležitá pro zdárné přežití – buňky tak například získávají výživu v době hladovění, pomocí autofagie se odstraňují i buňky poškozené, které by se mohly stát základem nádorového bujení, anebo patogeny, jimž se podařilo proniknout dovnitř buňky. Zhoršená schopnost autofagie je dokonce dávána do souvislosti se stárnutím – ve stárnoucích buňkách totiž přestává fungovat „buněčný úklid“, kdy se buňka zbavuje nefunkčních organel či metabolitů (což mladé buňky činí právě pomocí autofagie). Chyby v autofagii pak mohou být příčinou vzniku zejména Crohnovy nemoci, ale i řady dalších autoimunitních onemocnění. A v neposlední řadě je pro zánětlivá střevní onemocnění typická i zvýšená produkce tzv. interleukinů, což jsou látky zvyšující aktivitu genů účastnících se zánětlivé odpovědi. Jde o proces související s aktivací imunitních buněk jménem T-lymfocyty. Tady přitom hraje roli další epigenetický mechanismus, regulace pomocí microRNA (jde o krátké řetězce ribonukleových kyselin, které dokáží zablokovat tvorbu bílkovin podle určitých genů). Zvýšená je však produkce i dalších látek podílejících se na vzniku zánětu, například cytokinů, leukotrienů, nukleárního faktoru NF-kB a dalších.

Jak zmírnit potíže

Léčba zánětlivých střevních onemocnění je problematická. Většinou se při ní využívají imunosupresiva, kortikosteroidy, v posledních letech se stále více uplatňuje biologická terapie. Někdy je ovšem nutné přistoupit i k chirurgickému zákroku v podobě odstranění postižených úseků střeva.

Velkou naději zde ovšem přinášejí výzkumy v oblasti epigenetiky. Ty probíhají jak na poli farmacie, tedy v oblasti syntetických léků, které jsou schopny epigenetickou cestou regulovat aktivitu určitých genů, tak i na poli přírodních substancí, z nichž mnohé mají opravdu výrazné epigenetické účinky. Důležitým společným rysem epigenetických reakcí totiž je, že jsou vratné. Pomocí epigeneticky působících živin a bylin tak můžeme nejen efektivně tlumit zánětlivé procesy, ale i do značné míry zvrátit průběh těch dějů, které se přímo podílejí i na vzniku Crohnovy choroby a ulcerativní kolitidy. A které přírodní látky dokážou nemocným pomoci?

Boswelie

Rostlina s českým názvem kadidlovník pilovitý je známá především jako prostředek podporující léčbu artrózy a artritidy, její mimořádně silné protizánětlivé působení se však projevuje i při Crohnově chorobě a ulcerativní kolitidě. Především dokáže efektivně potlačovat tvorbu enzymu 5-LOX, který se účastní tvorby zánětlivých látek jménem leukotrieny. V rámci jedné z vědeckých studií například došlo při užívání boswelie k ústupu příznaků u 82 % pacientů, přičemž při podávání běžně užívaného léku sulfasalazin to bylo pouze 75 %.

Kurkumin

Barvivo obsažené v kořeni kurkumy patří mezi nejsilnější protizánětlivé substance. Zároveň velice pozitivně ovlivňuje jak míru metylace genů, tak i regulaci pomocí microRNA, a díky tomu může cílit přímo na epigenetické příčiny zánětlivé onemocnění. Příznivý vliv byl zaznamenám jak u Corohnovy choroby, tak u ulcerativní kolitidy.

Omega-3 nenasycené mastné kyseliny

I tyto látky mají výrazné protizánětlivé působení i schopnost ovlivňovat míru metylace genů a pacienti se zánětlivými střevními onemocněními často vykazují jejich nedostatek. Sliznice trávicího traktu je navíc na omega-3 velice citlivá, tyto látky zde potlačují produkci zánětlivých cytokinů a nukleárního faktoru NF-kB, který rovněž významně zasahuje do vzniku zánětlivých reakcí. U dvou z těchto kyselin, ALA a DHA, byl navíc zaznamenán i vliv na snížení bolestí, které zánětlivá střevní onemocnění provázejí.

Rozmarýn

Také tato bylina v sobě kombinuje silné protizánětlivé a protibolestivé účinky a navíc působí hojivě na poškozenou střevní sliznici, kde dokáže zmírnit makroskopické i mikroskopické léze. Tyto pozitivní účinky byly prokázány jak u extraktu z listů rostliny, tak u esenciálního oleje. Důvodem je zde především obsah kyseliny rozmarýnové a kyseliny ursolové, což jsou látky se silným epigenetickým působením.

Vitamin D3

Tento vitamin s epigenetickým působením ovlivňuje řadu imunitních funkcí. Jeho přímý příznivý vliv na prevenci či léčbu zánětlivých střevních onemocnění sice nebyl spolehlivě potvrzen, nicméně jeho deficit byl prokázán u 82 % pacientů, kteří těmito nemocemi trpí (oproti 31 % v běžné populaci). Jeho doplňování prostřednictvím doplňků stravy je tedy určitě vhodné.

Minerály a stopové prvky

Řada z nich se vyznačuje epigenetickými účinky. Důležitou roli zde hraje například zinek (kontroluje proces aktivace T-lympocytů), selen (ovlivňuje produkci protilátek) a železo (jeho nedostatek ovlivňuje funkci T-lymfocytů a produkci zánětlivých cytokinů).

Vhodná je i celková úprava stravovacího režimu – složení jídelníčku ostatně patří mezi výrazné epigenetické faktory. U zánětlivých střevních onemocnění je například často doporučována dieta vytvořená již v roce 1951 Sidney Haasovou, která spočívá v omezení přísunu sacharidů ve stravě. Povoleny jsou zde monosacharidy (ovoce, med), ale zapovězeny disacharidy (sacharóza, tedy běžný cukr) a výrazně omezeny i polysacharidy (tj. škrob). Prokázán byl i pozitivní epigenetický efekt tzv. středomořské diety – výzkumy ukázaly, že vede zejména ke změnám v metylaci genů souvisejících se zánětlivými procesy. Pozitivně rovněž působí strava bohatá na probiotika a probiotika.

The post Crohnova choroba a ulcerativní kolitida: naděje přichází z přírody first appeared on EpiVýživa.cz.

Jak zkrotit vlastní geny

epivyziva.cz — Mon, 12 Mar 2018 16:43:02 +0000

Přestaňte si stěžovat na geny, které jste zdědili po rodičích. To, jak budete vypadat, v jaké budete kondici a jestli vás budou trápit zdravotní potíže, totiž máte ve vlastních rukou. Stačí vědět, jak aktivovat ty správné geny, a naopak vypnout ty, které nám škodí.

Aby náš organismus dokázal určitý gen přečíst, tedy vytvářet podle něj bílkoviny, musí být tento gen takzvaně zapnutý. Každý den na nás ovšem působí řada vlivů, které v našem těle spouštějí biochemické reakce, jež dokáží mnoho důležitých genů zcela vypnout, nebo naopak zapnout. Mluvíme o takzvaných epigenetických procesech (více o nich si můžete přečíst zde www.epivyziva.cz/zaklady-epigenetiky/).

Řadu z epigenetických vlivů přitom můžeme my sami dostat jednoduše pod kontrolu tím, že provedeme pár základních úprav ve svém životním stylu. Tím můžeme výrazně zpomalit své stárnutí (včetně jeho vnějších projevů, jako jsou vrásky), podpořit prevenci i léčbu mnoha závažných onemocnění (například rakoviny, srdečně cévních chorob, cukrovky či Alzheimerovy nemoci), usnadnit hubnutí či zlepšit svou sportovní výkonnost.

A co všechno byste tedy měli pro kondici vlastní DNA udělat?

Omezte příjem sacharidů

Nadměrná konzumace cukrů je jedním z nejvýraznějších negativních epigenetických faktorů. Inzulinová rezistence, která vzniká v důsledku kolísání hladin krevní glukózy, totiž výrazně zvyšuje riziko přibývání na váze, ale i mnoha vážných nemocí (rakovina, cukrovka…) Cukry ve stravě rovněž aktivují epigenetické reakce, které se podílejí na vzniku zánětlivých procesů.

Zařaďte ty správné potraviny

Řada potravin naopak obsahuje látky, které mají výrazně pozitivní epigenetický efekt. Patří sem například zelený čaj, ryby, ovoce a zelenina, červené víno, olivový olej či řada druhů koření (kurkuma, zázvor, rozmarýn, bazalka…)

Vyhněte se toxickým chemikáliím

Výrazně negativní vliv na epigenetické vzorce naší DNA má i řada škodlivin z životního prostředí, ať už se jedná o exhalace z dopravy (oxidy dusíku a jemné prachové částice například zvyšují riziko rakoviny či Alzheimerovy nemoci), anebo třeba pesticidy, fungicidy, herbicidy, těžké kovy či látky využívané při výrobě plastů (například bisfenol A).

Nekuřte

Kouření rovněž patří mezi výrazné vlivy, které poškozují naši DNA aktivací negativních epigenetických procesů (zejména jde opět o metylaci genů). Zhoubný vliv na zdraví, fyzickou i psychickou kondici a rychlost stárnutí, které tento zlozvyk má, jsou vesměs dány právě jeho epigetickým působením. Nejhorší následky má přitom kouření těhotných žen – ty u svých dětí zvyšují riziko snížené imunity, alergií, rakoviny, ale snižují i jejich inteligenci.

Snižte míru stresu

Akutní i chronický stres, stejně jako intenzivní negativní emoce či nedostatek spánku, spouští epigenetické procesy zhoršující naše zdraví a fyzickou i psychickou kondici.

Meditujte

Pravidelná meditace naopak patří mezi výrazně pozitivní epigenetické vlivy, a to samé platí o praktikování jógy a dalších energetických cvičení.

Vsaďte na vhodné byliny a živiny

Výrazně pozitivní epigenetický vliv mají některé živiny a byliny, pokud je užíváme v koncentrované podobě. Vyzkoušet můžete třeba následující:

EGCG – má protirakovinné účinky, působí proti Alzheimerově a Parkinsonově chorobě, podporuje hubnutí.

Kurkumin (nutno užívat s piperinem) – silně protizánětlivý, působí protirakovinně, zmírňuje padání vlasů, pozitivně působí na srdce a cévy i klouby.

Granátové jablko – zvyšuje sexuální touhu, plodnost i schopnost erekce, zlepšuje zdraví prostaty i funkci srdečně cévního systému.

Astaxantin – silný imunostimulant s protirakovinnými účinky, zlepšuje zdraví očí.

Resveratrol – chrání srdce a cévy, působí proti osteoporóze, zpomaluje stárnutí, vhodný při menopauze.

Boswelie: vhodná při artróze a diabetu.

Rozsáhlý přehled epigeneticky působících živin a bylin i s popisem účinků najdete zde: https://www.epivyziva.cz/kategorie/byliny/ a zde: https://www.epivyziva.cz/kategorie/ziviny/

Hýbejte se

Pravidelná pohybová aktivita je skvělou prevencí cukrovky. Mění totiž aktivitu genů, které zlepšují transport glukózy z krve do svalů a celkově zlepšují využití cukrů v našem těle. Epigenetický vliv pohybu stojí i za sníženým rizikem kardiovaskulárních nemocí a řady druhů rakoviny (například riziko nádorů prsu pohyb snižuje až o 30 %). Fyzická zátěž zlepšuje i kondici mozku, zvláště pak ve vyšším věku.

Nepřejídejte se

Již dlouho je známo, že snížení kalorického příjmu vede k prodloužení délky života. Důvodem jsou epigenetické procesy, které se spouštějí při omezení příjmu potravy.

The post Jak zkrotit vlastní geny first appeared on EpiVýživa.cz.

Bolest? Místo prášků zkuste boswelii, šišák nebo zázvor!

epivyziva.cz — Fri, 22 Dec 2017 10:32:41 +0000

Léky na bolest a zánět, tzv. nesteroidní antirevmatika, mají při dlouhodobém užívání celou řadu nepříznivých vedlejších účinků. Přírodní substance typu boswelie, zázvoru nebo kurkuminu nás přitom dokáží zbavit chronických bolestí stejně účinně.

Většina léků, které se užívají na bolest, patří mezi tzv. nesteroidní antirevmatika (NSAID). Do této skupiny se řadí například aspirin či ibuprofen. Princip jejich fungování je přitom shodný: potlačují tvorbu enzymu jménem cyklooxygenáza 2, zkráceně COX-2. Tento enzym se totiž účastní tvorby prostaglandinů, což jsou látky, které se podílejí na vzniku zánětu.

Nesteroidní antirevmatika proto působí výrazně protizánětlivě, což v důsledku vede i ke snížení bolesti. Například na vzniku bolesti kloubů se totiž výrazně podílí právě zánět, a pokud dojde k jeho potlačení, sníží se i bolest. NSAID ale zároveň působí i proti produkci COX-2 v mozku, což má přímý vliv na intenzitu bolesti. Prostaglandin typu E2 navíc ovlivňuje mozkové buňky v hypothalamu, který je zodpovědný za termoregulaci. Když potlačíme tvorbu COX-2, sníží se i syntéza prostaglandinu E2, což je důvod, proč nesteroidní antirevmatika působí i proti horečce.

Vedlejší účinky léků

V čem je tedy problém? Především v tom, že nesteroidní antirevmatika potlačují nejen tvorbu zánětlivého enzymu COX-2, ale i podobné látky jménem COX-1. I tento enzym se účastní tvorby prostaglandinů, jde ovšem o prostaglandiny, které hrají důležitou roli v ochraně sliznice žaludku a dvanáctníku. Pokud jich není dostatek, nefunguje ochrana sliznice vůči působení žaludečních kyselin a dochází k jejímu narušení, které může vést až k život ohrožujícímu krvácení.

Zbavte se chronických bolestí přírodní cestou

Je sice pravda, že již existují léky, které potlačí pouze produkci COX-2, ale nikoliv COX-1. Ještě lepší cestou jsou ale čistě přírodní živiny a byliny, které působí na tzv. epigenetickém principu – potlačí aktivitu genů, podle nichž v těle vzniká enzym COX-2, ale produkci COX-1 ponechají beze změny, anebo ji dokonce podpoří. Díky tomu působí jak výrazně protizánětlivě, tak i protibolestivě.

Nevýhodou těchto látek sice je, že nepůsobí okamžitě, ale až po určité době užívání, zato jsou ale efektivní cestou nejen k potlačení chronických zánětů, ale i dlouhodobých chronických bolestí. Výzkumy totiž potvrdily, že v DNA osob, které trpí chronickou bolestí, dochází k řadě změn epigenetického charakteru (jde o biochemické reakce, které tlumí či zvyšují aktivitu určitých genů, především metylaci DNA a acetylaci histonů). Epigeneticky působící substance přitom tyto změny dokáží zvrátit a tím i přímo zmírnit chronické bolesti.

Které byliny a živiny vám mohou pomoci?

Boswelie – velice efektivně tlumí produkci COX-2, ale zánět potlačuje i jinými cestami (např. snížením hladiny zánětlivých cytokinů). Nejčastěji se využívá při bolestech kloubů, protože jako jedna z mála substancí dokáže ovlivnit nejen bolest způsobující záněty (u artrózy i artitidy), ale zároveň i epigenetické procesy, které souvisejí se vznikem artrózy. Navíc je účinná i při potírání chronických bolestí.

Šišák bajkalský – i tato bylina má výrazné protizánětlivé i protibolestivé účinky. Osvědčila se dokonce i při zmírňování bolestí u pacientů trpících nádorovým onemocněním kostí.

Zázvor – užívání 500 mg zázvorového extraktu 2x denně při bolestech kloubů způsobených artrózou se ukázalo stejně efektivní, jako užívání 400 mg ibuprofenu 3x denně. Účinný je dokonce i při migrénách.

Kurkumin – jde o jednu z nejsilnějších přírodních protizánětlivých substancí a díky tomu je účinný i proti řadě typů chronických bolestí. Stejně jako boswelie zasahuje i do epigenetických procesů způsobujících artrózu. Kromě toho má i silné protirakovinné účinky, pozitivně působí i na kardiovaskulární, dýchací a nervový systém a příznivé účinky vykazuje i při autoimunitních onemocněních.

The post Bolest? Místo prášků zkuste boswelii, šišák nebo zázvor! first appeared on EpiVýživa.cz.