Růže má odpradávna punc výjimečné rostliny, ne nadarmo se jí říká královna květin. Vyniká ovšem nejen svojí krásou, ale i léčivými účinky, ať už v oblasti duševního zdraví, spánku, srdce a cév, diabetu nebo hubnutí.

Popis

Růže damašská patří do čeledi růžovité, která zahrnuje více než 200 druhů a přes 18 000 kultivarů. Jde nejen o oblíbenou okrasnou rostlinu, ale pro své unikátní složení má využití i v kosmetice, přírodní medicíně a potravinářském průmyslu. Jejím přímým předchůdcem, ze kterého byla vyšlechtěna, je růže galská (1, 19)

Jde o vytrvalý keř dosahující výšky 1–2 m s hustě ostnitými výhony. Listy jsou lichozpeřené, nejčastěji pětičetné, květy jsou růžové nebo bílé barvy, spíše ploché, drobnější a nádherně voňavé. Stonky jsou poměrně tenké, proto květy nestojí zcela zpříma. (1, 19)

K léčení a v kosmetickém průmyslu se využívá několik typů produktů z růže damašské: (1)

Růžový olej – vyrábí se destilací okvětních plátků, což je velmi náročný postup s malou výtěžností. K získání jediného gramu oleje je totiž zapotřebí zpracovat cca tři kilogramy okvětních plátků. Proto jde také o jeden z nejdražších rostlinných olejů. Používá se ke kosmetickým účelům a je možné jej také užívat jako doplněk stravy.

Růžová voda – obsahuje 10–50 % růžového oleje. Využívá se v kosmetice, v potravinářství, ale v zemích Středního východu i k náboženským rituálům.

Sušené květy – využívají se k přípravě čajů, ale i jako přísada do různých potravin.

Extrakt – různé typy extraktů se využívají se využívají v kosmetickém průmyslu.

Šípky – zatímco v našich končinách se k léčení a jako přísada do čajů využívají převážně šípky planých růžích, na Středním východě se využívají i plody růže damašské.

Historie

Čeleď růžovité (Rosaceae) je velice stará – dle fosilií nalezených v Severní Americe krášlili její zástupci zemský povrch již před 30 miliony let. Damašská růže byla pravděpodobně vyšlechtěna ve starověku na Středním východě, a již tehdy se využívala nejen pro okrasu, ale i ke kosmetickým a léčebným účelům. Destilace květů za účelem výroby oleje se pravděpodobně prováděla již v 7. století, a to především na území dnešního Íránu (tato oblast byla ostatně až do 16. století největším producentem růžového oleje). V současnost jsou největšími pěstiteli růže damašské Bulharsko, Turecko a Maroko. (1, 2)

Pokud jde o léčebné využití, ve starověku se růže damašská využívala k léčení bolestí břicha a hrudníku, poruch menstruačního cyklu a trávicích potíží, k posílení srdce a léčbě zánětů, zejména v oblasti krku. Tradiční perská medicína dodnes využívá damašskou růži také k podpoře hojení ran, léčbu bolestí hlavy, zánětů v oblasti trávicího traktu, svalových bolestí a hemoroidů. Slavný lékař Avicenna na přelomu 10. a 11. století popsal její využití při hojení slizničních a kožních lézí, ale vyzdvihoval i její účinnost při potírání bolestí, zánětů či nepříjemného zápachu potu. (1, 2, 21)

Účinné látky

Růže damašská obsahuje celou řadu účinných látek, z nichž některé jsou zcela unikátní. Najdeme v ní například terpeny, glykosidy, flavonoidy, antokyaniny, karboxylové kyseliny, mastné kyseliny, hořčiny, třísloviny, myrcen, ß-citronellol, nonadekan, geraniol, nerol kaempferol či quercetin. (3)

Léčivé účinky

Potenciál růžového oleje je natolik silný, že byly vědecky prokázány pozitivní účinky na zdraví i při využití v rámci aromaterapie, tedy při vdechování silic nebo při masážích. Tyto postupy například v rámci studií u sledovaných dobrovolníků vedly k následujícím účinkům: (2)

• pokles krevního tlaku,
• úprava metabolismu tuků,
• zmírnění menstruačních bolestí,
• zmírnění bolestí hlavy a dalších typů bolesti (včetně pooperačních),
• zmírnění sexuálních dysfunkcí,
• úpravě rovnováhy hormonálního systému,
• zmírnění stresu (konkrétně k poklesu aktivity sympatiku a prohloubení relaxace)
• zmírnění úzkosti.

Studií sledujících účinky vnitřního užívání růžového oleje nebo čaje z růžových květů bylo zatím provedeno výrazně méně, jejich výsledky ale ukazují, že potenciál růže damašské je opravdu vysoký. S jakými potížemi nám tedy může tato rostlina pomoci?

Deprese, úzkost a sexualita

Růže damašská se vyznačuje rozsáhlým příznivým vlivem na mozek a nervovou soustavu. I pouhé vdechování silic v rámci aromaterapie ovlivňuje tzv. inhibitory zpětné resorpce serotoninu a podporuje uvolňování dopaminu, což v rámci výzkumů vedlo ke zmírnění příznaků depresí u mužů i žen užívajících antidepresiva typu SSRI. Zajímavé přitom bylo, že aromaterapie u nich měla i výrazný pozitivní efekt na sexuální zdraví – došlo u nich ke zvýšení sexuální touhy i schopnosti dosahovat orgasmu (o něco lépe to fungovalo u mužů než u žen). To je důležité zjištění, protože právě sexualita bývá u uživatelů antidepresiv často narušena. (2, 4)

Konzumace růžového oleje nebo extraktu může navíc v mozku zvýšit i hladinu dalšího důležitého neurotransmiteru 5-hydroxytryptaminu, pomoci regulovat metabolické dráhy některých důležitých aminokyselin a také omezit poškození nervových buněk. To vše pak může pomoci zmírnit depresivní příznaky. Účinnost růže je přitom při depresích srovnatelná s antidepresivem imipraminem. V jedné klinické studii navíc užívání růžového oleje zmírnilo deprese u starších pacientů trpících demencí. Účinné je ale také i při úzkostech. (1, 17, 22)

Zlepšení sexuálních funkcí spolu se zvýšením hladiny testosteronu bylo v rámci jednoho z výzkumů zaznamenáno i u mužů, kteří užívali růžový olej v průběhu léčby závislosti na alkoholu. (25)

Nespavost

Damašská růže může být velmi účinným pomocníkem pro všechny, kdo trpí nespavostí. Kombinuje totiž poměrně silný hypnotický efekt se schopností zmírňovat úzkost. Tím podporuje usínání a prodlužuje celkovou dobu spánku. Ve studiích na zvířatech dokonce prokázala v tomto směru podobnou účinnost jako lék diazepam. (5, 6)

Alzheimerova choroba

Studie ukázaly, že růže by mohla být velmi slibným prostředkem v prevenci i léčbě demence. Potlačuje totiž produkci amyloidu ß, který v mozku vytváří charakteristické plaky poškozující nervové buňky, a zároveň podporuje tvorbu nových nervových výběžků – neuritů. (1, 7)

Srdce a cévy

Některé sloučeniny obsažené v oleji z růže damašské ovlivňují produkci a metabolismus hormonu angiotenzinu (konkrétně produkci enzymu ACE), který je zapojen do regulace krevního tlaku. Právě pozitivní vliv na krevní tlak je přitom natolik výrazný, že se projeví i v rámci aromaterapie – v jedné studii zaměřených na ženy v období menopauzy například došlo po absolvování série aromaterapeutických masáží s využitím růžového oleje k poklesu systolického i diastolického krevního tlaku a úpravě hladiny krevních lipidů. Účinky vnitřního užívání růžového oleje pak samozřejmě mohou být ještě výraznější. (1, 8, 9)

Ve studiích na zvířatech byl rovněž zaznamenán pozitivní vliv konzumace růžového oleje na zlepšení kontraktility srdečního svalu (tj. na efektivitu stahů srdeční svaloviny). (10)

Imunita a antimikrobiální efekt

Růže má nejen příznivý vliv na imunitní systém, ale navíc i schopnost ničit mnohé mikroorganismy. Působí proti širokému spektru gram-pozitivních i gram-negativních bakterií – v jejich výčtu nechybí například zlatý stafylokok, E. coli nebo původce salmonelózy. Největší antibakteriální efekt přitom z obsažených látek prokázaly citronellol, geraniol a nerol. Růže ale potlačuje i množení řady virů a kvasinek, včetně Candida albicans. Celkem 9 z obsažených látek bylo dokonce schopno působit proti některým fázím replikace viru HIV. (1, 11–14)

Diabetes a hubnutí

Užívání růžového extraktu vede k poklesu tzv. postprandiální glykémie, tedy hladiny glukózy 90-120 minut po jídle. Důvodem je pravděpodobně potlačení tvorby enzymu jménem α-glukosidáza, který je nezbytný pro trávení polysacharidů a disacharidů (tj. jak škrobů, tak sacharózy). Díky tomu dojde k omezení množství glukózy, která se z trávicího traktu vstřebá do krve. (15)

Tento efekt je zároveň dobrou zprávou pro všechny, kdo se snaží zhubnout, protože méně vstřebané glukózy znamená i snížení kalorické hodnoty zkonzumovaného jídla. A k tomu se ještě přidává další efekt, konkrétně schopnost potlačit produkci enzymu lipáza, který je zase nezbytný pro trávení tuků. I ten tak může ve výsledku snížit celkový energetický příjem. (16)

Antioxidační a protizánětlivý efekt

Květy růže damašské obsahují celou řadu polyfenolů, které vynikají antioxidačním a protizánětlivých efektem. Jsou přitom schopné zmírňovat jak akutní, tak chronický zánět. (1)

Bolest

Růže má rovněž analgetický efekt. Hned několik studií potvrdilo analgetický efekt aromaterapie s využitím růžového oleje. Například pacientům po operaci pomohlo jeho vdechování zmírnit bolest ve srovnání s kontrolní skupinou v podstatě ihned, a tento efekt navíc přetrval až dalších 12 hodin. Ženám trpícím menstruačními bolestmi pomohla aromaterapie zmírnit dobu trvání i intenzitu bolesti, a navíc i zmírnit intenzitu menstruačního krvácení. A úlevu přinesla dokonce i pacientům s ledvinovou kolikou. (2)

Ještě efektivněji pak může tlumit bolest při vnitřním užití. Díky svým protizánětlivým účinkům je přitom efektivní zejména při snižování nociceptivní bolesti, tedy takové, která je obvykle spojena se zánětem. (20)

Epilepsie

Některé z účinných látek růžového oleje, například geraniol a eugenol, mají také antiepileptický efekt. U dětí trpících epilepsií díky tomu pomohl snížit frekvenci i závažnost epileptických záchvatů. (18)

Menopauza

Damašská růže může být velmi účinným pomocníkem i pro ženy v menopauze. Efektivně totiž zmírňuje jak psychické symptomy menopauzy (zejména deprese a úzkosti), tak i fyzické projevy typu návalů, různých typů bolestí nebo potíží postihujících močový a pohlavní systém. A dokonce pomůže zlepšit i sexuální funkce, jako je například chuť na sex, zvlhčení pochvy nebo schopnost dosahovat orgasmu. (23–24)

Astma

Zatím pouze na zvířatech byla potvrzena schopnost růžového oleje zmírňovat stažení hladké svaloviny průdušek, a to srovnatelně s lékem theofylinem. U pokusných zvířat přitom došlo k aktivaci beta receptorů sympatiku, což mělo za následek rozšíření průdušek, a zároveň k inhibici histaminových receptorů. (1)

Užívání a kontraindikace

Ačkoliv jsou produkty z damašské růže už po staletí v některých částech světa nedílnou součástí přírodních léčebných postupů, existuje zatím bohužel jen velmi málo studií mapující jejich bezpečnost. Ze studií na zvířatech pouze vyplývá, že vyšší dávky mohou způsobit zhoršení hodnot jaterních testů (konkrétně hladiny bilirubinu a ALT), proto by při užívání produktů z růže měli být opatrní lidé se zhoršenou funkcí jater. (22)

Vhodné kombinace

Imunita a antibakteriální působení: růže + rozmarýn + šalvěj (1)

Migréna a bolest hlavy: růže + violka vonná (22)

Řada faktorů, které na nás působí v průběhu života ovlivňuje chemické reakce, které dokáží některé geny zcela vypnout, nebo naopak zapnout, a tím například zásadně ovlivnit naši odolnost vůči mnoha nemocem.

Chybějící kamínek do mozaiky poznání

V našem seriálu už jsme psali o řadě bylin a živin, které dokáží měnit aktivitu důležitých genů v naší DNA – namátkou jmenujme například EGCG, kurkumin, granátové jablko, resveratrol, OPC, rozmarýn, šišák bajkalský, astaxantin či omega-3 nenasycené mastné kyseliny. Tyto byliny a živiny mají díky svému epigenetickému potenciálu schopnost snižovat riziko řady nemocí a podporovat i jejich léčbu. Platí to přitom i pro ty nejvážnější, jako je rakovina, nemoci srdce a cév či Alzheimerova či Parkinsonova choroba.

To vše již věda mnohokrát prokázala. Existují však i studie, které potvrzují epigenetické účinky metod alternativní medicíny, které nepoužívají žádné „hmotné“ substance (tj. nic, co by pacient konzumoval), ale pracují například s energií.

Když k tomu tedy připočteme skutečnost, že věda již prokázala i působení mnoha psychických stavů na aktivitu některých genů, získáváme tím celou hrst chybějících kamínků do obrazu toho, co všechno ovlivňuje naše zdraví. A především to staví do úplně nového světla metody alternativní medicíny.

Čínská medicína

Výzkum čínských vědců z roku 2013 (Hsieh H.-Y. a kol.) prokázal, že více než třetina substancí používaných tradiční čínskou medicínou v těle reaguje s enzymy, které jednu ze tří základních epigenetických reakcí – modifikaci histonů. Několik výzkumů už ovšem prokázalo i to, že epigenetické mechanismy v těle dokáže ovlivňovat i akupunktura, coby metoda, která donedávna vysvětlovala svou účinnost pouze ovlivňováním toků energie (jejíž účinnost nikdy nikdo neprokázal, řekli by skeptici).

Vědecké studie tak například potvrdily například to, že stimulace určitých bodů spouští v těle kaskádu epigenetických reakcí, které ovlivňují geny pro řízení angioneogeneze (tj. tvorbu nových cév) v srdečním svalu. V důsledku toho se snižuje riziko vzniku infarktu, zmírňují se následky v případě, že infarkt již proběhl (výzkum He S.-Y., 2014) anebo se zlepšují symptomy u anginy pectoris (Wang J., 2015). Další studie (Park J., 2015) pak prokázala, že tato metoda dokáže ovlivnit aktivitu genu p53, který hraje důležitou roli při vzniku Parkinsonovy choroby.

Masáž

Masáže jsou součástí mnoha postupů alternativní medicíny a prakticky nikdo nezpochybňuje jejich pozitivní vliv na zmírnění bolestí pohybového aparátu. Velice často mívají také protizánětlivý efekt. Jejich přímý epigenetický účinek zatím nebyl prokázán, spekuluje se ale o tom, že by mohly mít schopnost ovlivňovat aktivitu genů působících v oblasti nervové soustavy. Napovídají to studie zkoumající vliv masáží na předčasně narozené děti – u nich totiž vedly k urychlení zrání mozku.

V každém případě ale platí, že masáže snižují úroveň stresu, který má prokazatelný negativní epigenetický efekt.

Hypnoterapie

Léčba pomocí hypnózy funguje skvěle nejen v případě psychických potíží, ale například i v léčbě bolesti. Studie zaměřená na pacienty trpící syndromem dráždivého tračníku například prokázala zlepšení symptomů a 80% snížení závislosti na lécích. Popsán byl také protizánětlivý efekt, snížení buněčného oxidativního stresu a vliv na růst kmenových buněk. Studie zaměřené na epigenetické změny při hypnoterapii pak popsaly například změny v metylačních vzorcích DNA, které následně ovlivňují funkci mozku a duševní zdraví (Serapinas D., 2012). Spekuluje se rovněž o tom, že nejen hypnóza, ale i například metody využívající pozitivní představy mají vliv na aktivitu genů souvisejících s citlivostí na bolest (Dobson C. E., 2014).

Aromaterapie

Vdechování vonných esencí je skvělým prostředkem, jak snížit stres a zlepšit náladu. Ovlivňuje totiž tvorbu neurotransmiterů (tj. látek nutných pro přenos nervových vzruchů), zejména pak dopaminu. Výzkumy (např. Lv X. N. a Liu Z. J., 2013) přitom naznačují, že právě to by mohlo být způsobeno epigenetickými mechanismy.

Zajímavý byl rovněž výzkum srovnávající účinek klasických a aromamasáží na snížení nepříjemných projevů menopauzy. Aromamasáže z toho vyšly výrazně lépe, což vědci přičítají právě jejich schopnost epigeneticky regulovat některé geny (Kanherkar R. R., 2014).

Homeopatie

I tato metoda pravděpodobně má epigenetické účinky – výzkum z roku 2013 (Samadder A. a kol.) například prokázal, že lék Lycopodium clavatum ovlivňuje funkci genu, který řídí tzv. apoptózu neboli buněčnou smrt. To je důležité v prevenci rakoviny – normální buňky mají totiž v sobě zakódováno, že pokud jsou vážně poškozeny, tak samy sebe zničí. Rakovinné buňky ale mají schopnost apoptózy narušenou, a proto se dále nekontrolovaně množí.

Další výzkum (Khuda-Bukhsh A. R., 2013) pak potvrdil, že léčiva Condurango a Hydrastis Canadensis dokáží měnit funkci až stovky genů v naší DNA zejména prostřednictvím ovlivnění reakce jménem metylace genů.

Více zbraní, větší účinek

Výzkumů prokazujících epigenetické působení metod alternativní medicíny je zatím jen hrstka. Epigenetika je však velmi mladá věda, takže lze očekávat, že budou přibývat, a třeba se i dočkáme toho, že její metody konečně dojdou uznání i u zarytých skeptiků.

Existují pochopitelně stavy, při nichž se bez lékařské pomoci neobejdeme, zvláště u chronických potíží ale platí, že nejlepších účinků dosáhneme úpravou našich epigenetických vzorců. A čím více prostředků přitom zkombinujeme, tím je šance na úspěch vyšší. Právě kombinace epigeneticky působících doplňků stravy a metod alternativní medicíny má opravdu silný potenciál, zvlášť když k tomu ještě přidáme úpravu životního stylu.

Pokud nám například lékař zjistí aterosklerózu a vysoký cholesterol, je zcela zbytečné hned začít užívat statiny s celou řadou vedlejších účinků. Pokud například nasadíme kombinaci granátového jablka nebo resveratrolu s vitaminem K2 a doplníme to akupunkturou, úpravou stravy a pravidelným pohybem, může být efekt daleko vyšší než u chemických léků. Podobně třeba u Parkinsonovy nemoci může skvěle zafungovat kombinace akupunktury či energetické léčby a EGCG nebo kurkuminu. A tak bychom mohli pokračovat v případě většiny chronických nemocí.