Deprese

Důležitou roli při jejich vzniku hraje stres. Ten totiž v těle mění produkci histondeacetyláz, enzymů, které se účastní reakce jménem deacetylace histonů, která vede k vypínání určitých genů (zejména jde o gen řídící produkci růstového faktoru BDNF, který reguluje změny na synapsích). Více o nemoci zde »

Crohnova choroba

Crohnova choroba patří mezi zánětlivá střevní onemocnění. Podle výzkumů je zhruba z 15 % podmíněna geneticky, na zbytku se pak podílejí faktory životního prostředí a životního stylu, které mohou ovlivňovat aktivitu důležitých genů epigenetickou cestou. U nemocných byly zaznamenány především odlišné úrovně metylace DNA, ale i rozdíly v regulaci pomocí miRNA. Seznam konkrétních genů ovlivňujících touto...

Bolest

Nejčastější příčinou bolesti jsou zánětlivé procesy v těle. Zánět má přitom výrazné epigenetické pozadí a lze jej úspěšně regulovat epigenetickou cestou, zejména vybranými doplňky stravy, které snižují produkci enzymu COX-2. Jde o vhodnější způsob než používání nesteroidních antirevmatik, která kromě COX-2 potlačují i produkci enzymu COX-1, což má za následek zvýšené riziko narušení sliznice...

Artróza

Velkou roli při jejím vzniku hraje zvýšená metylace genů, které ovlivňují tvorbu a degradaci kloubní chrupavky, zejména kolagenu (hlavní složka chrupavky) a agrekanu (dodává chrupavce pružnost). U nemocných byla zaznamenána i odlišná aktivita tzv. transkripčních faktorů, které se účastní přepisu DNA na RNA, stejně jako odchylky v tvorbě cytokinů a interleukinů. Pozitivně působí zejména užívání epigenetických...

Alzheimerova choroba

Jde o nejčastější typ demence charakterizované výrazným úbytkem mentálních schopností, degradací nervové tkáně a tvorbou dvou typů bílkovinných agregátů, amyloidních plaků a neurofibriálních spletů. Na jejím rozvoji se podílejí jak genetické, tak epigenetické faktory. Alzheimerova choroba je spojeně zejména s odlišnými metylačními vzorci DNA, které vedou například k tvorbě amyloidních plaků. Destruktivně na nervové buňky...

Alergie

Při vzniku alergické reakce hraje důležitou roli několik imunitních buněk: T-lymfocyty, neutrofily, eozinofily, a především pak tzv. žírné buňky. Při styku s alergenem dochází k jejich aktivaci, která vede k vylučování histaminu, jenž je pak spouštěčem alergických reakcí. Epigeneticky působící živiny a byliny dokáží zasahovat do procesů aktivace imunitních buněk a podporují apoptózu (buněčnou smrt) buněk...

Akné

V souvislosti s akné byl prokázán především negativní epigenetický vliv tzv. západní stravy bohaté na sacharidy s vysokým glykemickým indexem, mléčné výrobky a nasycené a trans-tuky. Tyto živiny zvyšují produkci inzulinového růstového faktoru IGF-1, který spolu s inzulinem potlačuje aktivitui metabolického transkripčního faktoru O1, což má negativní vliv na rovnováhu mazových žláz a množení bakterie Propionibacterium acnes....

Chcete zhubnout? Podpořte své mitochondrie!

Snížit příjem energie, zvýšit její výdej – to je hlavní mantra všech, kdo se snaží shodit nějaké to kilo. Jenže zvyšování výdeje neznamená jen hodně pohybu. Důvod, proč příjem energie nad výdejem často převáží, i když jíme poměrně málo a hýbeme se, se totiž může skrývat i uvnitř našich buněk...

Cesta k mladistvému vzhledu: na plastiku zapomeňte, zaměřte se na své geny

I když si to spousta lidí nechce přiznat, na fyzickém vzhledu záleží skoro každému. A je to tak vlastně dobře, protože to, co nevypadá dobře na pohled (ať už jde o vrásky, povolování pokožky, „stařecké skvrny“ či obezitu) je ve většině případů způsobeno změnami, které negativně ovlivňují stav celého našeho...

Distanční výuka poškozuje geny

„Takhle se ty děti nic nenaučí!“ rozčiluje se kdekdo nad on-line výukou. Ve skutečnosti je ale právě tohle ten nejmenší problém. Znalosti děti doženou, ale sociální izolace ve spojení s nedostatkem pohybu se může na jejich zdraví podepsat zcela zásadně. Obojí totiž může ovlivnit přímo jejich genetickou informaci. Jaké škody přesně...

Jak užívat (nejen) epigenetické doplňky stravy

„Jo, tohle přesně potřebuju!“ Tahle myšlenka člověku obvykle bleskne hlavou, když si přečte o nějaké látce či bylince, která je podle všeho „přesně pro něj“ – pomáhá při potížích, kterého trápí, nebo přináší benefity, které zrovna potřebuje. Jenže aby doplněk stravy opravdu našemu tělu přinesl užitek, je třeba ho také...

Narušené vnitřní hodiny? Seřiďte je pomocí světla!

Nespavost. Problémy s učením. Přibývání na váze. Nemoci srdce a cév. Rakovina. ADHD. Deprese. Všechny tyto potíže mají jedno společné: jejich příčinou může být rozladění vnitřních hodin. Jak „hodinový strojek“ uvnitř našeho těla seřídit? Tím „hodinářem“ který to umí nejlépe je světlo. Pojďme se tedy blíže podívat na mechanismy, kterými světlo...