Newsletter
PŘIHLASTE SE K ODBĚRU NOVINEK A MĚJTE VŽDY ČERSTVÉ INFORMACE
Čekanka obecná
Cichorium intybus
Popis
Čekanka je vytrvalá bylina z čeledi čekankovitých dosahující výšky i více než jednoho metru. Lodyha je hranatá, listy podlouhlé, květy nápadné, blankytně modré. Roste hojně na mezích, lukách, příměstských parcích a dalších travnatých plochách. Roste na většině míst Evropy, najdeme ji v Africe a Asii. (1).
Léčivou drogou je především kořen, který se sbírá od září do listopadu, popřípadě i na jaře, podobný obsah účinných látek však mají i listy sbírané na přelomu jara a léta. V očním lékařství se ojediněle využívá i květ (1).
Historie
Historie využívání a kultivace čekanky sahá až do starověkého Egypta. Ve svém díle ji zmiňuje i římský básník a filosof Horatius, který žil a tvořil na přelomu letopočtu (31). V pozdějších dobách si čekanka (konkrétně její pražený kořen) získala věhlas nejen jako léčivá bylina, ale i jako náhražka kávy. K tomuto účelu byla užívána například ve Francii za vlády Napoleona (32), v době světových válek, ale třeba i v době kávové krize v 70. letech minulého století.
Kvůli tomu dodnes přetrvává vnímání čekankové „kávy“ jako náhražky, tedy něčeho méněcenného, což je ovšem zásadní chyba. Jde totiž o nápoj, který je velice lahodný, a navíc má jeho pravidelné pití mnoho pozitivních účinků na organismus.
Účinné látky
Kořen čekanky obsahuje zejména látky ze skupiny sacharidů, zejména pak inulin, což je zásobní rostlinný polysacharid, a fruktooligosacharidy. Dále v něm najdeme seskviterpenické laktony, které mají rovněž rozsáhlé příznivé účinky na organismus, polyfenolické sloučeniny, jako je například kyselina chlorogenová, vitaminy, minerály, manitou a latex (3, 37).
Léčivé účinky
Čekanka patří v klasické fytoterapii mezi velice často používané byliny, a to zejména k podpoře látkové výměny, funkce jater a tvorby žluči, podporu práce srdce a trávení. V trávicím traktu navíc působí protizánětlivě. Zevně se používá jako obklad na bolavé klouby a některé typy ekzémů, nálev z květů se využívá rovněž k výplachům očí při zánětu spojivek, víček, rohovek a duhovky (1).
Důležitou složkou působení čekanky na zdraví je její výrazný antioxidační efekt, za nějž vděčí především obsahu látek ze skupiny polyfenolů (2). Důležitý je také obsah inulinu a fruktooligosacharidů, které patří mezi rozpustnou vlákninu s výrazným prebiotickým efektem (15). V posledních letech se předmětem zájmu staly i epigenetické účinky čekanky.
Vliv na střevní mikrobiom
Střevní mikrobiom je soubor mikroorganismů (bakterií, virů a dalších), které obývají naše střeva a plní zde řadu důležitých funkcí. Rovnováha tohoto systému je pro naše zdraví zásadně důležitá. Pokud dojde ke snížení jeho diverzity (tj. druhové rozmanitosti) a potenciálně patologické mikroorganismy začnou převládat nad těmi prospěšnými, mluvíme o tzv. dysbióze. Tento stav výrazně zvyšuje riziko vzniku řady vážných potíží – například zánětlivých střevních onemocnění, autoimunitních chorob štítné žlázy, Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby, fibrózy jater, vysokého krevního tlaku, nádorových onemocnění, schizofrenie, deprese a řady dalších. (34)
Péče o střevní mikrobiom je tedy pro fyzické i duševní zdraví zásadně důležité, a právě čekanka patří díky vysokému obsahu inulinu a fruktooligosacharidů k nejúčinnějším přírodním prostředkům. Tyto látky totiž patří mezi tzv. prebiotika, tj. substance, které poskytují výživu střevním mikroorganismům, a proto jsou pro zdraví mikrobiomu zásadní. V rámci studií byl například zaznamenám pozitivní vliv konzumace čekanky na úpravu poměru bakterií Firmincutes (prospěšné bakterie produkující butyrát) a Bacteroides (bakterie podporující průběh zánětlivých procesů), a také poměru prospěšných laktobacilů vůči negativně působícím E. coli. (34-36)
Nádorová onemocnění
Fruktooligosacharidy a inulin obsažené v čekance vykazují ochranný účinek vůči procesům vedoucím ke vzniku rakoviny. Ovlivňují například důležité bakteriální mechanismy související se vznikem nádorů tlustého střeva a také regulují tzv. apoptózu neboli programovanou buněčnou smrt (4, 6). Zdravé buňky totiž disponují mechanismy, díky nimž jsou schopny zničit samy sebe, pokud dojde k jejich poškození. Nádorové buňky tuto schopnost nemají, což jim umožňuje nekontrolovaně se množit. Čekanka má zároveň i antiproliferativní efekt, tj. brání rychlému množení buněk, které je rovněž charakteristické pro nádorové buňky (21). Důležitou součástí protinádorového působení je také skutečnost, že inulin a fruktooligosacharidy podporují růst probiotických bakterií (19).
Onemocnění srdce a cév
Inulin snižuje hladinu triglyceridů a LDL cholesterolu v krvi a také krevní tlak (5, 46). Čekanka rovněž omezuje tvorbu aterosklerotických plátů a snižuje riziko trombózy (23). Nápoj z pražené čekanky rovněž snižuje viskozitu krve a chrání červené krvinky před deformací. (39)
Zaznamenán byl i přímý ochranný vliv čekanky proti antioxidačnímu a zánětlivému poškození srdeční tkáně, a dokonce i zmírnění již vzniklých nekrotických změn srdeční tkáně. (46)
Protizánětlivé účinky
Extrakt z čekanky potlačuje aktivitu faktoru NF-kappaB a také enzymu TNF alfa-cyklooxygenázy 2, známého rovněž pod zkratkou COX 2. To vede ke snížené produkce prostaglandinu E2, jehož zvýšená koncentrace je typická pro zánětlivé procesy. Důležitý je přitom fakt, že čekanka působí na rozdíl od chemických protizánětlivých léků selektivně proti COX 2 a nikoliv proti cyklooxygenáze COX 1, takže nezpůsobuje trávicí problémy (10).
Obezita
Čekanka obsahuje fruktooligosacharidy, což je sloučenina podporující vylučování látek přezdívaných jako hormony sytosti (například peptid PYY nebo inkretiny). Důsledkem je pak poměrně výrazné omezení chuti k jídlu, což se projeví automatickým snížením energetického příjmu. V jedné studii například 30 dobrovolníků dostávalo buď 16 g fruktooligosacharidů, 10 g fruktooligosacharidů nebo placebo. Ti, kteří užívali nejvyšší dávky této látky, přitom zcela automaticky během 13 dnů snížili svůj energetický příjem o 11 % a naměřena u nich byla i vyšší hladiny PYY (11, 14).
Zcela klíčové je zde rovněž příznivé působení čekanky na střevní mikrobiom. Řada výzkumů totiž prokázala, že obézní jedinci mají odlišné složení mikrobiomu – více se v něm například vyskytují druhy bakterií, které podporují průběh zánětlivých procesů (například Bacteroides či Ruminococcus gnavus), a naopak méně je tu bakterií, které produkují butyrát – mastnou kyselinu s krátkým řetězcem, která působí pozitivně na mitochondrie (buněčné organely, v nichž dochází k produkci energie). Jde například o bakterie Roseburia intestinalis a F. prausnitzi. Rovnováha střevního mikrobiomu je zároveň důležitá pro správný průběh metabolických procesů a vstřebávání živin, zatímco střevní dysbióza mj. podporuje vznik inzulinové rezistence (citlivosti tkání na inzulin), jež zvyšuje riziko přibývání na váze. (34)
Kromě probiotické vlákniny je pro podporu redukce váhy důležitá i další složka čekanky – chlorogenová kyselina. Ta totiž podporuje oxidaci tuků, produkci tepla, a navíc potlačuje produkci enzymů nutných pro tvorbu tukových zásob. (40)
Zácpa a trávicí potíže
Inulin a fruktooligosacharidy jsou ve své podstatě dietní vlákninou, která je odolná vůči trávení a vstřebávání v tenkém střevě, takže se prakticky nezměněná dostává do tlustého střeva, kde vlivem bakterií podléhá fermentaci. Důsledkem je zvýšení celkového objemu stolice a pokles jejího pH, což má pozitivní vliv na zdraví střevní sliznice (13). V rámci výzkumů byl zaznamenán i vliv čekanky na zvýšení frekvence vyměšování. (46)
Důležitou roli zde hraje i výrazný prebiotický efekt inulinu i fruktooligosacharidů, jež působí jako jakýsi substrát, který podporuje množení probiotických bakterií, jako jsou bifidobakterie či laktobacily. Díky tomu zmírňuje některé trávicí obtíže a zefektivňují proces trávení (15).
Pozitivní účinek při zmírnění zácpy byl prokázán i v případě starších osob, které tímto problémem trpí častěji než lidé mladšího věku (28).
Imunita a antimikrobiální efekt
Prebiotický účinek podporující růst probiotických mikroorganismů má rovněž za následek zlepšení celkové imunity, a to včetně protinádorové imunity (16-18).
Prokázána byla i účinnost čekankového extraktu proti některým typům mikroorganismů – jde například o řadu typů bakterií, včetně například salmonely či zlatého stafylokoka, nebo mykózy způsobených kvasinkami Candida (24, 25, 43, 46). Zvláště efektivní je při léčbě infekcí trávicího traktu (33).
Prokázán byl i protivirový efekt – čekanka působí například proti viru HSV-1 způsobujícímu opary rtů, viru žloutenky typu B, a dokonce je řazena mezi látky s potenciálním pozitivním účinkem proti viru COVID-19. (44-46)
Alergie
Čekanka potlačuje aktivitu tzv žírných buněk, které hrají důležitou roli při vzniku alergické reakce (12). Když se totiž žírná buňka setká s alergenem, naváže se na jeho povrch a vylije obsah svých váčků, jež je mimo jiné tvořen histaminem. Zvýšení koncentrace histaminu se pak projeví jako alergická reakce. Účinnost směsi oligosacharidů byla prokázána i v případě atopických dermatitid (29).
Funkce jater
Kořen čekanky patří mezi tradiční byliny používané na podporu funkce a detoxikace jater a tyto účinky potvrdily i moderní vědecké výzkumy. Užívání čekanky například v rámci studií zlepšilo stav většiny markerů signalizujících poškození a zhoršenou funkci jater, například vysokou hladinu bilirubinu, nízkou superoxid dismutázy, glutathionperoxidázy a katalázy či vysokou hladinu jaterních enzymů. (46)
Ukazuje se také, že čekanka může být velice vhodná při poškození jater toxickými látkami. Když byla například čekanka přidávána do krmiva krysám, u nichž předtím vědci navodili poškození jater kombinací dusičnanu sodného a chlorpromazinu, došlo u nich v porovnání s kontrolní skupinou k výraznému zlepšení stavu (20). V další studii zase čekanka zlepšila kondici zvířat, jejichž játra byla poškozena nitrosaminy (26).
Velice efektivní je přitom zejména kombinace čekanky se zázvorem, která v rámci další studie potvrdila ochranný účinek na játra poničená tetrachlormetanem (22).
Artróza
Čekanka sice neovlivní samotnou příčinu degenerativního kloubního onemocnění jménem artróza (jde o úbytek kloubní chrupavky), díky svému protizánětlivému působení však může výrazně zmírnit bolestivost a kloubní ztuhlost (27).
Diabetes
Konzumace čekanky pomáhá snížit hladinu glukózy v krvi a také zmírnit inzulinovou rezistenci, tj. citlivost tkání na inzulin. Jde o stav, kdy sice slinivka produkuje dostatek inzulinu, tkáně však vůči němu ztrácejí citlivost, a proto dochází ke zvýšení hladiny glukózy v krvi. Zaznamenán byl rovněž pozitivní vliv čekankového nápoje na hladinu tzv. glykovaného hemoglobinu. (34, 39, 46).
Kromě pozitivního vlivu čekanky na mikrobiom zde má příznivý vliv i obsah kyseliny chlorogenové, která podporuje transport glukózy a její zpětné vychytávání ve svalové tkáni, a kyseliny cichorové, která zlepšuje citlivost tkání vůči inzulinu. (47)
Funkce mozku
Důležitou složkou čekanky je v tomto směru rovněž kyselina chlorogenová – podporuje totiž produkci dopaminu a chrání buňky, které tuto látku produkují. Díky tomu má pozitivní vliv na náladu i další mozkové funkce. Kyselina chlorogenová zároveň potlačuje produkci enzymu acetylcholinesterázy, což má za následek podporu paměti a kognitivních funkcí. (41, 42)
Slinivka
Zatím pouze na myších byl prokázán pozitivní efekt podávání čekanky při akutním zánětu slinivky břišní. Pokud by se podobný efekt potvrdil i u lidí, bylo by to skvělé, protože zánět slinivky je velmi nebezpečný problém, který nastupuje velmi rychle, obtížně se léčí a v mnoha případech vede k selhání řady dalších orgánů až ke smrti. (49)
Plodnost
Také pouze na zvířatech byla zatím prokázána schopnost čekanky podporovat mužskou plodnost. Po užívání extraktu došlo u pokusných zvířat došlo ke zvýšení hmotnosti pohlavních žláz, zvýšení hustoty spermatu i jeho kvality a zvětšila se rovněž koncentrace antioxidačních enzymů, které chrání buňky varlat před oxidativním poškozením. (50)
Užívání
Žádné kontraindikace nejsou známy, nedoporučuje se pouze užívání v těhotenství kvůli zvýšenému riziku potratu. Nejsou známy ani žádné interakce s běžně užívanými léky. Z vedlejších účinků jsou popsány pouze možné alergické reakce, vzhledem ke stimulačním účinkům na dělohu může také dojít k předčasnému nástupu menstruačního cyklu (30).
Obvyklou formou užívání čekanky je pití kávy z praženého kořene, což je možné praktikovat denně a dlouhodobě. Další možností je užívání extraktu.
Čekanku je rovoněž možné kombinovat s dalšími rostlinnými substancemi.
Čekanka + zázvor – jde o velice efektivní kombinaci, která se osvědčila hlavně při péči o zdraví jater. (6) Užitečná ale může být i v prevenci a léčbě kardiovaskulárních chorob, zmírňování zánětů, podpoře imunity a funkce mozku a trávicí soustavy.
Čekanka + kurkumin – tato kombinace (v poměru 3:1) může být velice efektivní při ochraně a regeneraci jater, zvláště efektivní je při nealkoholickém ztučnění jater. Pomáhá také snížit hladinu LDL cholesterolu a triglyceridů v krvi a je také velice účinná při podpoře redukce hmotnosti. (46, 48)
Čekanka + probiotika – kombinace probiotik a probiotik je velice vhodná. V jedné studii byl například extrakt z čekanky podáván spolu se sýrem Feta, jež je významným zdrojem probiotik. U účastníků studie přitom došlo k významnému poklesu LDL cholesterolu a triglyceridů v krvi (mnohem vyššímu než při konzumaci samotného sýra). (38)
0:00
/
0:00
Stárnutí je volba
Klíčová slova: alergie, artróza, bolesti kloubů, Čekanka, cévy, diabetes, hubnutí, játra, kardiovaskulární, nádorová onemocnění, obezita, protizánětlivé působení, rakovina, slinivka, srdce, střevní mikrobiom
Komentáře
Komentář
Konečne stránky kde je všetko tak ako to je a naozaj to tak i funguje, čo môžem čiastočne i potvrdiť z praxe. Epigenetika je to čo naozaj lieči a ak to dokážeme ešte správne nastaviť tak môžeme potom čakať ten správny účinok.